Výsledky botanického výzkumu jsou nejčastěji publikovány v odborných časopisech, vědci z BÚ se ale podílejí i na vydávání monografií. Ročně vycházejí autorům z BÚ stovky článků a až desítky kapitol v monografiích či monografií. Zde proto uvádíme jen výběr některých zajímavých výsledků.
2022 l 2021 l 2020 l 2019 l 2018 l 2017 l 2016 l 2015 l 2014 l 2013 l 2012 l 2011 l 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2001-2005
2023
1/ Půdní mikroorganismy ovlivňují stabilitu rostlinných společenstev
Půdní mikrobiota hraje klíčovou roli ve stabilitě rostlinných společenstev. Náš výzkum ukázal, že rostlinná společenstva na bývalých zemědělských půdách jsou nestabilní a společenstva půdních mikroorganismů v této půdě jsou úzce propojena. Naopak rostlinná společenstva pěstovaná na půdě z přirozeného trávníku jsou stabilní a půdní mikroorganismy v těchto půdách jsou na sobě nezávislé. Stabilita rostlinných společenstev tedy souvisí s výskytem vzájemně nezávislých populací půdních mikroorganismů.
- in ‘t Zandt D., Kolaříková Z., Cajthaml T. & Münzbergová Z. 2023: Plant community stability is associated with a decoupling of prokaryote and fungal soil networks. Nature Communications 14, 1-14, https://doi.org/10.1038/s41467-023-39464-8
Schéma srovnávající význam vzájemné propojenosti jednotlivých členů mikrobiálního společenstva pro šíření lokálních rušivých vlivů, které vedou ke stabilním či nestabilním společenstvům
2/ Malý genom podporuje naturalizaci nepůvodních rostlin, ale je nevýhodou při invazním šíření
Testování vlivu velikosti genomu a úrovní ploidie na naturalizaci a invazi rostlin pomocí přibližně 11 000 druhů ukázalo, že velký genom omezuje naturalizaci, ale podporuje invazi. Malý genom je výhodou během naturalizace, protože s ním jsou spojeny vlastnosti usnadňující adaptaci na místní podmínky; vlastnosti podmíněné velkým holoploidním genomem, kde se projevuje i ploidie, jsou výhodné pro dálkové šíření a kompetici s ostatními druhy.
- Pyšek P., Lučanová M., Dawson W., Essl F., Kreft H., Leitch I., Lenzner B.., Meyerson L. A., Pergl J., van Kleunen M., Weigelt P., Winter M. & Guo W.-Y. 2023: Small genome size and variation in ploidy levels support the naturalization of vascular plants but constrain their invasive spread. New Phytologist 239, 2389 – 2403. doi:10.1111/NPH.19135
Úspěšnost naturalizace nepůvodních rostlin klesá s velikostí jejich genomu (b), pro úspěšnou invazi (c) je však malý genom nevýhodný a pravděpodobnost invaze se zvyšuje s rostoucí velikostí genomu
3/Hormonální nerovnováha stojí za výhodnou, ale vzácnou schopností odnožovat z kořenů
Odnožování z kořenů je výhodná, avšak vzácná vlastnost umožňující klonální růst a regeneraci rostlin po poranění, dokonce po fragmentaci kořenového systému. Schopnost je to typická pro vytrvalé plevele orné půdy. V experimentech s páry příbuzných rostlin lišících se schopností odnožovat z kořenů jsme potvrdili hypotézu, že kořenoodnožující druhy mají nižší poměr auxinu k cytokininu než jejich příbuzní. Tomuto nízkému poměru se však většina rostlin brání, aby předešly riziku růstových deformací.
- Martínková J., Klimeš A., Motyka V., Adamec L., Dobrev P. I., Filepová R., Gaudinová A., Lacek J., Marešová I. & Klimešová J. 2023: Why is root sprouting not more common among plants? Phytohormonal clues and ecological correlates. Environmental and Experimental Botany 205, 1 – 11. doi:10.1016/j.envexpbot.2022.105147
- Martínková J., Motyka V., Bitomský M., Adamec L., Dobrev P. I., Filartiga A., Filepová R., Gaudinová A., Lacek J. & Klimešová J. 2023: What determines root-sprouting ability: Injury or phytohormones? American Journal of Botany 110, 1 – 12. doi:10.1002/ajb2.16102
Příbuzné rostliny lišící se schopností odnožovat z kořenů po narušení. Nahoře rostlina schopná odnožovat z kořenů a dole rostlina bez této schopnosti. A, D – rostliny před narušením; B, E – rostliny, u kterých byla odstraněna nadzemní biomasa; C, F – rostliny regenerující po narušení.
2022
Vývoj rostlinného těla ve vztahu k suchu
Přirozený výběr suchem tlačí rostliny do rozmanitých forem stavby vodivých pletiv, jejichž komplexita byla podmínkou rozšíření rostlin na souši a jejich vyššího vzrůstu. Analýza sítí vodivých buněk žijících, zkamenělých i idealizovaných rostlin ukázala, že je vliv sucha tlačí do tvarů s tím vyšší komplexitou, čím je rostlina větší. Výsledek tak řeší stoletou otázku komplexity cévních svazků a mění interpretaci této klíčové kapitoly evoluce rostlin. Přínos může mít pro šlechtění odolných plodin.
- Bouda, M. Huggett, K. Prats, J. Wason, J. Wilson, C. Brodersen. (2022) Hydraulic failure as a primary driver of xylem network evolution in early vascular plants. Science. 378(6620): 642-646. doi: 10.1126/science.add2910
Zkamenělý kmen stromové kapradiny Dernbachia brasiliensis z permu (před 250-300 milony let). Vodivé pletivo (xylém) zvýrazněné modře. [© Ludwig Luthardt, Museum für Naturkunde, Berlin. CC-BY licence.]
