Palsa (rašeliniště s ledovým jádrem) s jezírkem na lokalitě Nuolja v Národním parku Abisko ve Švédsku (2014).
Popisování sedimentu z bývalého ledovcového jezera, Stará jímka, Šumava (2013)
Pylová zrna šťavelu kyselého (Oxalis acetosella L.) v trvalém preparátu naší Referenční pylové sbírky české květeny.
Odběr sedimentu na lokalitě Koutské a Zábřežské louky (2013).
Suchopýrek maličký (Trichophorum pumilum (Vahl) Schinz et Thell.) na lokalitě Gánovce na Spiši, Slovensko (2005).
Přechod organického a minerálního sedimentu na lokalitě Pukiv na Ukrajině (2019).
Rašelinná březina na lokalitě Slavkov u Lipníka nad Bečvou (2013).
Odběr sedimentu Sivárňa v Lubovnianské kotlině na Slovensku (1983).
Výměna pylových pastí po vegetační sezóně na rašeliništi Rokytecká slať na Šumavě (2020).
Práce u elektronového mikroskopu Phenom ProX.
Snímek recentních pylových zrn jehličnanů z elektronového mikroskopu, zvětšení 510x.
Mapování vegetace v Transylvánii.
Odběr sedimentu na lokalitě Junaškiv na Ukrajině (2019).
Mapování vegetace v okolí v okolí pylové pasti v pohoří Nuolja, Národní park Abisko, Švédsko (2014).
Mapování vegetace v okolí sběrů recentních pylů v Bílých Karpatech (2012).
Kulturní lesostep v Bílých Karpatech (2012).
Semínka a lodyžky mechů vyplavené z organického sedimentu.
Příprava trvalých preparátů v paleoekologické laboratoři Univerzity v Bernu, Švýcarsko (2010).
Palsa (rašeliniště s ledovým jádrem) v Národním parku Abisko ve Švédsku (2006, foto M. Kociánová).
Mapování vegetace v okolí pylových pastí v Národním parku Abisko ve Švédsku (2014).
Palsa (rašeliniště s ledovým jádrem) s jezírkem na lokalitě Nuolja v Národním parku Abisko ve Švédsku (2014).
Popisování sedimentu z bývalého ledovcového jezera, Stará jímka, Šumava (2013)
O nás
Oddělení paleoekologie se zabývá výzkumem dlouhodobé dynamiky vegetace a přírodního prostředí. Zaměřujeme se zejména na období pozdní doby ledové a holocénu, tedy posledních 15 tisíc let. Využíváme komplexní paleoekologický přístup zahrnující více typů analýz (multi-proxy). Náš tým tvoří paleoekologové specializovaní na analýzu pylu a nepylových objektů, makroskopických zbytků rostlin, uhlíků, rozsivek a fytolitů. Tyto objekty nacházíme nejčastěji v organických sedimentech – unikátních přírodních archivech. Zároveň disponujeme rozsáhlým souborem dat z monitoringu současného pylového spadu, který využíváme pro přesnější interpretaci fosilního pylového záznamu. Vzorky určené k analýzám jsou připravovány v našich laboratořích. Při determinaci využíváme naše sbírky pylů a semen jako srovnávací materiál.
Paleoekologický výzkum má na Botanickém ústavu nepřetržitou šedesátiletou tradici. Jako samostatné oddělení fungujeme až od roku 2021 na pracovištích v Brně a Průhonicích. Náš interdisciplinární výzkum je zaměřen i na propojení paleoekologických záznamů s údaji o recentních ekosystémech, přičemž spolupracujeme zejména s Oddělením vegetační ekologie (BÚ AV ČR), Ústavem botaniky a zoologie PřF MU a Katedrou botaniky PřF UK. Mezioborovou spolupráce rozvíjíme rovněž s archeology a historiky z univerzit i Akademie věd.
Aktuality
Minulý týden proběhlo setkání nad textovým editorem VS Code, ve kterém budeme provádět úpravy nového webu. Lenka nám vše pečlivě vysvětluje. Více zde
Letos jsme se poprvé zapojili do Dnů elektronové mikroskopie, které každoročně probíhají v Mekce elektronové mikroskopie – Brně. Více zde
Dne 11. dubna letošního roku oslavila významné životní jubileum naše skvělá a inspirativní kolegyně, paleoekoložka RNDr. Vlasta Jankovská, CSc. Více zde
Milá Vlasto, srdečně Ti blahopřejeme k Tvým kulatinám a přejeme Ti stejně neutuchající elán, sílu a optimismus jako doposud, spoustu osobních i pracovních radostí, a hlavně pevné zdraví!
Vědci Oddělení paleoekologie jako první kvantifikují regionální rozdíly v diverzitě rostlin od konce doby ledové aneb náš nový článek Holocene plant diversity dynamics show a distinct biogeographical pattern in temperate Europe. Více zde