Role vybraných taxonů nepůvodních dřevin v památce zahradního umění

PRŮVODNÍ ZPRÁVA K VÝSLEDKU SPECIALIZOVANÁ MAPA S ODBORNÝM OBSAHEM

Realizováno v rámci projektu „Biotické ohrožení památek zahradního umění: řasy, sinice a invazní rostliny“

Projekt Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II)

Identifikační kód projektu: DG16P02M041

Elektronické verze Specializované mapy s odborným obsahem (pdf):

· www.ibot.cas.cz/invasions/data/naki/dreviny/Nmap_uplatneni_nepuvodnich_drevin_1938.pdf

· www.ibot.cas.cz/invasions/data/naki/dreviny/Nmap_uplatneni_nepuvodnich_drevin_2019.pdf.

Botanický ústav AV ČR, v. v. i.

Řešitel: Ing. Jan Pergl, PhD.

Vypracoval: prof. Ing. Miloš Pejchal, CSc.; Ing. Lukáš Štefl, Ph.D.

Příprava dat: Mgr. Roman Pavlačka, Ph.D.; Mgr. Filip Zpurný, Ph.D.

1. Cíl výsledku, naplnění plánovaného cíle dle projektu (specifikace odlišností)

Cílem mapy s odborným obsahem je vytvoření analytického materiálu, který má ve vybraném objektu (1) zachytit lokalizaci vybraných taxonů nepůvodních dřevin s výraznou prostorotvornou funkcí (stávající či potenciální), (2) prezentovat jejich roli a význam, (3) srovnat výskyt těchto dřevin v minulosti se současností a zhodnotit případné rozdíly.

2. Charakteristika výsledku

2.1 Úvod do problematiky

Rostliny jsou diagnostickým prvkem památek zahradního umění (PaZU), který je odlišuje od památek dalších oborů též organizujících a ztvárňujících prostor. Největší význam mezi rostlinami mají obvykle dřeviny, schopné pro svou mohutnost, dlouhověkost a vytrvalost nadzemní části nejvýrazněji prostor formovat.

Významná a nezastupitelná role introdukovaných dřevin v PaZU je výsledkem působení řady faktorů, především (Kiermeier, 1990; Pejchal, 2019):

· Naše PaZU jsou obvykle odrazem cizích vzorů, obzvláště zahrady italské, francouzské a anglické krajinářské zahrady.

· Významnou součástí životního stylu elit bylo sběratelství, zahrnující i dřeviny.

· Sortiment středoevropských dřevin je velmi omezený, např. ve srovnání s obdobnými klimatickými oblastmi Severní Ameriky a východní Asie. Chybí nebo jsou nedostatečně zastoupeny domácí dřeviny atraktivních kompozičních vlastností, např. liány, pokryvné dřeviny, stálezelené listnáče, taxony kvetoucí nápadně v předjaří, v létě a na podzim, s bílými či jasně modrými plody, s výrazným sivým až stříbřitým olistěním, velmi hrubou nebo velmi jemnou texturou, nápadnou kůrou či borkou, strohých tvarů atd.

· Nezanedbatelnou roli hrály i důvody hospodářské, vědecké a vzdělávací.

2.2 Lokalizace památky zahradního umění

Zámecký park v Lednici, partie založené na přelomu 19. a 20. století: (1) formální zahrada jižně od zámku a palmového skleníku, nazývaná obvykle jako „Parter“ (jméno je v této práci použito s vědomím, že není věcně přesné); (2) část východně od formální zahrady, označovaná v současnosti jako „Arizona“.

2.3 Vlastní popis výsledku

Je zaměřen na taxony dřevin s výraznou architektonickou (prostorotvornou) funkcí v daném prostoru (stávající či potenciální): všechny stromy a keřovité stromy, dále pak velké keře v solitérním či jinak kompozičně významném uplatnění. Při výběru dřevin, zahrnutých do mapy, byla rozhodující jejich role v dané kompoziční jednotce; k jedincům některých méně vzrůstných („hraničních“) taxonů bylo proto přistupováno selektivně. Zachyceny jsou jednotlivé exempláře dřevin, pouze u tvarovaných živých plotů a stěn a několika málo skupin stromů celé tyto vegetační prvky.

Dle původu jsou v mapě dřeviny graficky rozlišeny do následujících kategorií:

· Nepůvodní – přírodní taxony nemající přirozený areál na území ČR.

· Kultura 2 – kultivary nepůvodních taxonů a druhy vzniklé v kultuře (např. Aesculus ×carnea, Malus domestica).

· Kultura 1 – kultivary původních taxonů.

· Původní – přírodní taxony mající přirozený areál na území ČR.

· Nezařaditelné – taxon nebylo možné z různých důvodů určit s dostatečnou přesností.

Pomocí identifikátorů jsou dřevinné prvky (jedinci, skupiny, tvarované stěny a ploty) propojeny s databází obsahující vědecké jméno taxonu a kategorii jeho původu. K určení původu byly využity především následující prameny: Kaplan aj. (2019), Krüssmann (1976-1978, 1983), Erhardt aj. (2014) a Bärtels a Schmidt (2014).

Zachycen je stav v následujících dvou obdobích:

· rok 1938 – rekonstrukce stavu:

˗ jako hlavní prameny byly využity dendrometrické veličiny v inventarizaci dřevin z poloviny 60. let 20. století (Hušek, 1966) a letecké fotografie z roku 1938 a 1947,

˗ jako doplňkové materiály posloužily především následující: Hieke (1959/1960, 1976, 1984), Nohel (1963), Kříž (1978), Pejchal a Šimek (1996), Krejčiřík aj. (2015), Pejchal a Krejčiřík (2015), uplatnily se i dobové pohlednice,

˗ v případě, že nebyl jednoznačně identifikován taxon dřeviny, je uvedena místo jména jeho zjištěná charakteristika, např. „jehličnan vejčitě kuželovitého tvaru z čeledi Cupressaceae“;

· rok 2019 – vlastní šetření v rámci tohoto projektu, revize poslední úplné inventarizace dřevin daného území, kterou zpracovali Pejchal a Šimek (1996).

Role a význam dřevin v kompozici jsou prezentovány tím způsobem, že jednotlivé dřevinné prvky jsou na mapách zobrazeny (přibližně) ve skutečné velikosti, odpovídající jejich stáří na daném stanovišti a jednotlivé skupiny dle jejich původu (viz výše) jsou od sebe zřetelně graficky odlišené. Pomocí identifikátoru pak lze v databázi najít jméno taxonu. Tato kombinace údajů umožňuje jak rychlou orientaci v dané kompozici, tak pochopení jejích detailů.

2.3.1 Stav k roku 1938

Celkem bylo evidováno a analyzováno:

· 446 ks volně rostoucích dřevinných vegetačních prvků s architektonickou funkcí (tj. stromů a vzrůstných solitérních keřů),

· 59 tvarovaných dřevinných vegetačních prvků s architektonickou funkcí o celkové výměře 11 974 m²,

· 2 zapojené skupiny či porosty dřevinných vegetačních prvků s architektonickou funkcí o celkové výměře 420 m². Konkrétně se jednalo o porost Taxus baccata L. a zapojenou skupinu Celtis occidentalis L.

2.3.1.1 Volně rostoucí dřevinné vegetační prvky s architektonickou funkcí

Stav 1938: Kategorizace volně rostoucích dřevinných vegetačních prvků s architektonickou funkcí (stromů a vzrůstných solitérních keřů) dle původu – souhrn
původ	počet ks	%
nepůvodní	192	43,0
kultura 2 (kultivary nepůvodních dřevin a druhy vzniklé v kultuře)	50	11,2
kultura 1 (kultivary původních dřevin)	36	8,1
původní	151	33,9
nezařaditelné	17	3,8
Celkem:	446	100

· Z celkového počtu 446 ks jednotlivě hodnocených stromů a vzrůstných solitérních keřů tvořily největší podíl (43,0 %, 192 ks) dřeviny nepůvodní.

· Původní dřeviny představovaly 33,9 % (151 ks).

· Kultivary nepůvodních dřevin a druhy vzniklé v kultuře (kultura 2) představovaly 11,2 % (50 ks) a

· kultivary původních dřevin (kultura 1) představovaly 8,1 % (36 ks).

· Celkem u 3,8 % dřevin nebyl s ohledem na detailnost archivních materiálů a podkladových zdrojů určen přesný druh či kultivar a jejich původ tak nebyl kategorizován.

· Lokalizaci a grafické znázornění jednotlivých taxonů v řešené části zámeckého parku v Lednici dokládá vlastní mapa – viz příloha:

˗ Nmap_uplatneni_nepuvodnich_drevin_1938.pdf.

· Informace o jednotlivých hodnocených dřevinách podává tabulková příloha – viz příloha Databáze zjištěných informací:

˗ Nmap_databaze_uplatneni_nepuvodnich_drevin_1938.xls/pdf.

Stav 1938: Kategorizace volně rostoucích dřevinných vegetačních prvků s architektonickou funkcí (stromů a vzrůstných solitérních keřů) dle původu – bilance pro jednotlivá oddělení
číslo oddělení	původ
	nepůvodní		kultura 2 (kultivary nepůvodních dřevin a druhy vzniklé v kultuře)		kultura 1 (kultivary původních dřevin)		původní		nezařaditelné		celkem oddělení
	ks	%	ks	%	ks	%	ks	%	ks	%	ks	%
2.4	6	75,0					1	12,5	1	12,5	8	100
2.5	6	27,3	14	63,6					2	9,1	22	100
2.6	20	48,8	12	29,3	2	4,9	6	14,6	1	2,4	41	100
2.7	11	35,5					19	61,3	1	3,2	31	100
2.8	21	60,0	6	17,1			8	22,9			35	100
2.9	5	27,8	2	11,1			10	55,6	1	5,6	18	100
2.10	22	39,3	9	16,1	9	16,1	14	25,0	2	3,6	56	100
2.11	18	43,9			1	2,4	22	53,7			41	100
3.2	4	20,0					16	80,0			20	100
3.3	13	68,4			2	10,5	3	15,8	1	5,3	19	100
3.4	8	36,4			1	4,5	13	59,1			22	100
3.5	5	15,2	1	3,0	13	39,4	13	39,4	1	3,0	33	100
3.6	16	57,1			1	3,6	9	32,1	2	7,1	28	100
3.7	12	63,2	1	5,3			6	31,6			19	100
3.8	9	40,9	4	18,2	4	18,2			5	22,7	22	100
3.9	16	51,6	1	3,2	3	9,7	11	35,5			31	100
Celkem:	192		50		36		151		17		446

· Z 16 hodnocených oddělení zámeckého paku v Lednici celkem v 9 odděleních dominovaly (procentuálně převládaly) dřeviny kategorie nepůvodní, nad dřevinami ostatních kategorií.

· Kultivary nepůvodních dřevin a druhy vzniklé v kultuře (kultura 2) dominovaly v jednom oddělení a rovněž v jednom oddělení převládaly kultivary původních dřevin (kultura 1).

· „Pouze“ v 6 odděleních převažovaly dřeviny kategorie původní.

2.3.1.2 Tvarované dřevinné vegetační prvky s architektonickou funkcí

Stav 1938: Kategorizace tvarovaných dřevinných vegetačních prvků s architektonickou funkcí dle původu – souhrn
původ	počet prvků	%	výměra (m²)	%
nepůvodní	32	54,2	5 298	44,2
původní	23	39,0	6 669	55,7
nezařaditelné	4	6,8	7	0,1
Celkem:	59	100	11 977	100

· V případě tvarovaných dřevinných vegetačních prvků s architektonickou funkcí (tj. tvarované živé ploty a stěny) byl u každého z těchto prvků stanoven původ dle hlavní dřeviny, která se dominantním a určujícím způsobem podílela na skladbě tohoto prvku.

· Z celkového počtu 59 hodnocených prvků tvořily více než polovinu (54,2 %) prvky tvořené dřevinami nepůvodními. Ty se na celkové výměře ze všech těchto tvarovaných prvků podílely ze 44,2 % (5 298 m²).

· 39,0 % hodnocení tvarovaných dřevinných vegetačních prvků s architektonickou funkcí tvořily dřeviny původní. Jejich podíl na celkové výměře byl však 55,7 % (6 669 m²).

Stav 1938: Kategorizace tvarovaných dřevinných vegetačních prvků s architektonickou funkcí dle původu – bilance pro jednotlivá oddělení
číslo oddělení	původ
	nepůvodní		původní		nezařaditelné		celkem oddělení
	počet	%	počet	%	počet	%	počet	%
2.5	15	78,9			4	21,1	19,0	100,0
2.6	6	54,5	5	45,5			11,0	100,0
2.7			1	100,0			1,0	100,0
2.8	4	33,3	8	66,7			12,0	100,0
2.9	4	40,0	6	60,0			10,0	100,0
2.10	3	60,0	2	40,0			5,0	100,0
2.11			1	100,0			1,0	100,0
Celkem:	32		23		4		59,0

· Tvarované dřevinné vegetační prvky s architektonickou funkcí, se v řešeném území vyskytovaly v 7 odděleních.

· V čtyřech odděleních dominovaly procentuálním zastoupením tvarované dřevinné vegetační prvky složené z taxonů původních dřevin.

· Ve třech odděleních dominovaly zastoupením prvky složené z taxonů nepůvodních.

2.3.2 Stav k roku 2019

Celkem bylo evidováno a analyzováno:

· 595 ks volně rostoucích dřevinných vegetačních prvků s architektonickou funkcí (tj. stromů a vzrůstných solitérních keřů),

· 44 tvarovaných dřevinných vegetačních prvků s architektonickou funkcí o celkové výměře 9 234 m²,

· 1 zapojená skupina či porost dřevinných vegetačních prvků s architektonickou funkcí o celkové výměře 117 m². Konkrétně se jednalo o porost Taxus baccata L.

2.3.2.1 Volně rostoucí dřevinné vegetační prvky s architektonickou funkcí

Stav 2019: Kategorizace volně rostoucích dřevinných vegetačních prvků s architektonickou funkcí (stromů a vzrůstných solitérních keřů) dle původu – souhrn
původ	počet ks	%
nepůvodní	244	41,0
kultura 2 (kultivary nepůvodních dřevin a druhy vzniklé v kultuře)	95	16,0
kultura 1 (kultivary původních dřevin)	50	8,4
původní	201	33,8
nezařaditelné	5	0,8
Celkem:	595	100

· Z celkového počtu 595 ks jednotlivě hodnocených stromů a vzrůstných solitérních keřů tvořily největší podíl (41,0 %, 244 ks) dřeviny nepůvodní.

· Původní dřeviny představovaly 33,8 % (201 ks).

· Kultivary nepůvodních dřevin a druhy vzniklé v kultuře (kultura 2) představovaly 16,0 % (95 ks) a

· kultivary původních dřevin (kultura 1) představovaly 8,4 % (50 ks).

· Celkem u 0,8 % jedinců (především nedávno vysázených) nebyl vzhledem k jejich aktuálnímu stavu přesně určen taxon a jejich původ tak nebyl kategorizován.

· Lokalizaci a grafické znázornění jednotlivých taxonů v řešené části zámeckého parku v Lednici dokládá vlastní mapa – viz příloha:

˗ Nmap_uplatneni_nepuvodnich_drevin_2019.pdf.

· Informace o jednotlivých hodnocených dřevinách podává tabulková příloha – viz příloha Databáze zjištěných informací:

˗ Nmap_databaze_uplatneni_nepuvodnich_drevin_2019.xls/pdf.

Stav 2019: Kategorizace volně rostoucích dřevinných vegetačních prvků s architektonickou funkcí (stromů a vzrůstných solitérních keřů) dle původu – bilance pro jednotlivá oddělení
číslo oddělení	původ
	nepůvodní		kultura 2 (kultivary nepůvodních dřevin a druhy vzniklé v kultuře)		kultura 1 (kultivary původních dřevin)		původní		nezařaditelné		celkem oddělení
	ks	%	ks	%	ks	%	ks	%	ks	%	ks	%
2.4	5	83,3					1	16,7			6	100
2.5	8	80,0	2	20,0							10	100
2.6	28	57,1	8	16,3	7	14,3	4	8,2	2	4,1	49	100
2.7	16	43,2	2	5,4			19	51,4			37	100
2.8	7	36,8	3	15,8			9	47,4			19	100
2.9			20	76,9			6	23,1			26	100
2.10	23	26,4	34	39,1	16	18,4	14	16,1			87	100
2.11	20	32,3	5	8,1	2	3,2	35	56,5			62	100
3.2	6	20,0					24	80,0			30	100
3.3	13	81,3			1	6,3			2	12,5	16	100
3.4	18	47,4	7	18,4			12	31,6	1	2,6	38	100
3.5	6	14,6	3	7,3	14	34,1	18	43,9			41	100
3.6	14	36,8	4	10,5	1	2,6	19	50,0			38	100
3.7	12	52,2	1	4,3			10	43,5			23	100
3.8	33	75,0	2	4,5	3	6,8	6	13,6			44	100
3.9	35	50,7	4	5,8	6	8,7	24	34,8			69	100
Celkem:	244		95		50		201		5		595

· Z 16 hodnocených oddělení zámeckého paku v Lednici celkem v 8 odděleních dominovaly (procentuálně převládaly) dřeviny kategorie nepůvodní, nad dřevinami ostatních kategorií. Z tohoto celkem ve čtyřech různých odděleních zaujímaly nepůvodní dřeviny podíl na druhovém složení 75 % a více.

· Ve dvou odděleních převládaly dřeviny kategorie kultura 2, tedy kultivary nepůvodních dřevin a druhy vzniklé v kultuře.

· „Pouze“ v 6 odděleních převažují dřeviny kategorie původní.

2.3.2.2 Tvarované dřevinné vegetační prvky s architektonickou funkcí

Stav 2019: Kategorizace tvarovaných dřevinných vegetačních prvků s architektonickou funkcí dle původu – souhrn
původ	počet prvků	%	výměra (m²)	%
nepůvodní	17	38,6	2 648	28,7
kultura 1 (kultivary původních dřevin)	4	9,1	60	0,6
původní	23	52,3	6 526	70,7
Celkem:	44	100	9 234	100

· V případě hodnocení tvarovaných dřevinných vegetačních prvků s architektonickou funkcí (tj. tvarované živé ploty a stěny) byl u každého z těchto prvků stanoven původ dle hlavní dřeviny, která se dominantním a určujícím způsobem podílela na skladbě tohoto prvku.

˗ V případě 35 těchto prvků, byla druhová skladba monokulturní.

˗ Zbývajících 9 těchto prvků bylo složeno z více druhů taxonů (v bilancích hodnoceno dle toho taxonu, který se na ploše daného prvku podílel svým druhovým složením nejvíce a určujícím podílem).

· Z celkového počtu 44 hodnocených prvků tvořily 52,3 % prvky tvořené z taxonů původních. Ty se na celkové výměře ze všech těchto tvarovaných prvků podílely 70,7 % (6 526 m²).

˗ Z hlediska druhového složení se jednalo pouze o dva taxony, a to Taxus baccata L. a Carpinus betulus L.

· 38,6 % hodnocení tvarovaných dřevinných vegetačních prvků s architektonickou funkcí tvořily dřeviny nepůvodní (podíl na celkové výměře 28,7 %).

˗ Jednalo se pouze o taxony Buxus sempervirens L. a Thuja plicata Donn ex D. Don.

· Zbývající 9,1% podíl představovaly dřeviny kategorie kultura 1, tj. kultivary původních dřevin (podíl na výměře 0,6 %).

Stav 2019: Kategorizace tvarovaných dřevinných vegetačních prvků s architektonickou funkcí dle původu – bilance pro jednotlivá oddělení
číslo oddělení	původ
	nepůvodní		kultura 1 (kultivary původních dřevin)		původní		celkem oddělení
	počet	%	počet	%	počet	%	počet	%
2.5	4	66,7	2	33,3			6	100
2.6	2	28,6			5	71,4	7	100
2.7					1	100,0	1	100
2.8	4	28,6	2	14,3	8	57,1	14	100
2.9	4	40,0			6	60,0	10	100
2.10	3	60,0			2	40,0	5	100
2.11					1	100,0	1	100
Celkem:	17		4		23		44

· Tvarované dřevinné vegetační prvky s architektonickou funkcí, se v řešeném území vyskytovaly v 7 odděleních.

· V pěti odděleních procentuálně dominovaly prvky složené z taxonů původních dřevin.

· Ve dvou odděleních dominovaly prvky složené z taxonů nepůvodních, v dalších třech odděleních měly tyto prvky vyšší než 28% podíl.

2.3.3 Vzájemné porovnání stavu 1938 a 2019

2.3.3.1 Volně rostoucí dřevinné vegetační prvky s architektonickou funkcí

Porovnání 1938 a 2019: Kategorizace volně rostoucích dřevinných vegetačních prvků s architektonickou funkcí (stromů a vzrůstných solitérních keřů) dle původu – souhrn
původ	1938		2019
původ	počet ks	%	počet ks	%
nepůvodní	192	43,0	244	41,0
kultura 2 (kultivary nepůvodních dřevin a druhy vzniklé v kultuře)	50	11,2	95	16,0
kultura 1 (kultivary původních dřevin)	36	8,1	50	8,4
původní	151	33,9	201	33,8
nezařaditelné	17	3,8	5	0,8
Celkem:	446	100	595	100

· Vzájemné porovnání dokládá vyšší počet dřevin v roce 2019 (nárůst o 149 ks z 446 na 595, tj. nárůst o jednu třetinu z původního počtu); je to především důsledek před několika lety započaté obnovy stromového patra.

· Důležité zjištění ale je, že procentuální podíl jednotlivých dřevin dle jejich původu je v podstatě v obou obdobích obdobný.

· Do roku 2019 je významnější nárůst podílu dřevin kategorizovaných jako kultura 2 a to o necelých 5 % (nárost z 50 ks na 95 ks).

· Vzájemné porovnání jednotlivých oddělení dokládá především nárůst počtu kusů dřevin v jednotlivých odděleních.

· Procentuální poměr v jednotlivých kategoriích se však v rámci jednotlivých oddělení výrazně nemění.

˗ Dílčí poměry a procentuální převahy na složení se v jednotlivých odděleních v rámci sledovaného období mírně mění, nejedná se však o zásadní změny ve vztahu k celku.

· Dřeviny nepůvodní v roce 1938 převažovaly v 9 odděleních, v roce 2019 v 8 odděleních.

˗ V případě šesti oddělení se jednalo o identické oddělení v roce 1938 i 2019.

· Dřeviny kategorie kultura 2 v roce 1938 převažovaly v 1 oddělení, v roce 2019 ve 2 odděleních.

· Dřeviny kategorie kultura 1 nepřevažovaly v roce 1938 ani v roce 2019 v žádném oddělení (v roce 1938 měly v oddělení 3.5 stejný podíl 39,4 % jako dřeviny původní).

· Dřeviny původní v roce 1938 převažovaly v 5 odděleních a v dalším jednom oddělení (oddělení 3.5.) měly stejný podíl jako dřeviny kategorie kultura 1. V roce 2019 převažovaly dřeviny původní celkem v 6 odděleních.

˗ V případě čtyř oddělení se jednalo o identické oddělení v roce 1938 i 2019.

2.3.3.2 Tvarované dřevinné vegetační prvky s architektonickou funkcí

Porovnání 1938 a 2019: Kategorizace tvarovaných dřevinných vegetačních prvků s architektonickou funkcí dle původu – souhrn
původ	1938		2019		1938		2019
původ	počet prvků	%	počet prvků	%	výměra (m²)	%	výměra (m²)	%
nepůvodní	32	54,2	17	38,6	5 298	44,2	2 648,0	28,7
kultura 1 (kultivary původních dřevin)			4	9,1			60,0	0,6
původní	23	39,0	23	52,3	6 669	55,7	6 526,0	70,7
nezařaditelné	4	6,8			7	0,1
Celkem:	59	100,0	44	100	11 974	100,0	9 234,0	100

· Vzájemné porovnání dokládá pokles počtu i výměry tvarovaných dřevinných vegetačních prvků ve sledovaném období.

˗ Pokles z 59 prvků na 44, což z hlediska výměry představuje pokles o 2 740 m², tj. téměř o čtvrtinu (22,8 %) z původní výměry.

· Procentuální podíl jednotlivých prvků dle jejich původu se ve sledovaném období částečně změnil ve prospěch dřevin původních.

˗ Z hlediska četnosti i plošné výměry došlo k poklesu prvků kategorie nepůvodní.

˗ Počet prvků kategorie původní je ve sledovaném období beze změn (23 prvků), i když došlo k její plošné redukci (pokles na výměře o 143 m²). Došlo však k nárůstu procentuálního podílu této kategorie (nárůst o 13,3 % z hlediska četnosti, a nárůst o 15 % z hlediska podílu na celkové výměře).

· Vzájemné porovnání jednotlivých oddělení dokládá především:

˗ pokles počtu prvků v některých odděleních,

˗ pokles podílu kategorie nepůvodní celkem v čtyřech jednotlivých odděleních,

˗ víceméně neměnný podíl prvků kategorie původní ve většině oddělení kde byla tato kategorie zastoupena.

3. Využití výsledku

Získané poznatky a data lze využít ve dvou oblastech:

(1) Management modelového objektu (správce objektu):

· zdroj upřesňující či potvrzující informace o kompozici a jejích proměnách během existence objektu;

· plánování priorit pěstebních zásahů a obnov;

· výchozí podklad pro zdůvodnění a přípravu dlouhodobějších zásahů, včetně získání mimorozpočtových finančních prostředků.

(2) Památková péče:

· posuzování záměrů v dané památce zahradního umění, památce UNESCO;

· metodický postup uplatnitelný v dalších památkách zahradního umění;

· rozšíření informací o významu jednotlivých skupin dřevin dle jejich původu a o dynamice změn jejich zastoupení v poválečném období u objektu daného typu a úrovně péče.

4. Prameny

BÄRTELS, A. a P. A. SCHMIDT. Enzyklopädie der Gartengehölze. 2. Aufl. Stuttgart: Ulmer, 2014. 883 s. ISBN 978-3-8001-7738-7.

ERHARDT, W., GÖTZ, E., BÖDEKER N. aj. 2014. Zander Handwörterbuch der Pflanzennamen. 19. Aufl. Stuttgart (Hohenheim): Ulmer. 903 s. ISBN 978-3-8001-7953-4.

KIERMEIER, P. Über den Natur – und Gartenwert von Pflanzen. Gartenpraxis, 1990, 16(9), 13-19.

KRÜSSMANN, G. Handbuch der Laubgehölze. 3 Bd. 2. Aufl. Berlin: Parey, 1976–1978.

KRÜSSMANN, G. 1983. Handbuch der Nadelgehölze. 2. Aufl. Berlin: Parey, 1983. 396 s.

HIEKE, K. Stromy, keře a byliny zámeckého parku v Lednici na Moravě. Acta Dendrologica Čechoslovaca, 1959/1960, 2, 197-236.

HIEKE, K. Dřeviny zámeckých parků Jihomoravského kraje. Acta Průhoniciana, 1976, 34, 1-177.

HIEKE, K. Dřeviny českých a moravských zámeckých parků. Praha: Sempra, 1984. 146 s. Aktuality Výzkumného a šlechtitelského ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích, řada Sadovnictví, krajinářství.

HUŠEK, P. Metodika inventarizace zeleně. Lednice, 1966. 137 s. Diplomová práce. Vysoká škola zemědělská v Brně, Katedra sadovnictví, krajinářství a květinářství v Lednici. Vedoucí diplomové práce Bohdan Wagner.

KAPLAN, Z., J. DANIHELKA, J. CHRTEK aj. Klíč ke květeně České republiky. 2. vyd. Praha: Academia, 2019. 1168 s. ISBN 978-80-200-2660-6.

KREJČIŘÍK, P., M. PEJCHAL, P. ŠIMEK, P. BULÍŘ a R. PAVLAČKA. Dřeviny zámeckého parku v Lednici. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2015. 152 s. ISBN 978-80-7509-356-1.

KŘÍŽ, Z. aj. Významné parky Jihomoravského kraje. Brno: Blok, 1978. 624 s.

NOHEL, A. Průzkum a registrace semenných stromů v lednickém parku. Lednice 1963. Diplomová práce. Vysoká škola zemědělská v Brně, Fakulta agronomická. 79 s + přílohy nestr.

PEJCHAL, M. Introdukce dřevin pro potřeby zahradní a krajinářské tvorby. Lednice: Mendelu, Ústav biotechniky zeleně, 2019. 6 s. Studijní materiál pro předmět „dendrologie“.

PEJCHAL, M. a P. KREJČIŘÍK. Historie pěstování dřevin v Lednicko-valtickém areálu do první světové války. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2015. 99 s. ISBN 978-80-7509-388-2.

PEJCHAL, M. a P. ŠIMEK. Vyhodnocení dendrologického potenciálu v zámeckém parku v Lednici na Moravě. Lednice na Moravě: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav biotechniky zeleně, 1996. 183 s. (text) + 350 s. (tabulkové přílohy) + 40 mapových listů.

Letecký snímek 1938: Vojenský topografický ústav, e. č. 1562.

Letecký snímek 1947: Vojenský topografický ústav, e. č. 6026.

Dobové pohlednice. Osobní archiv autorů.

5. Přílohy

Datové přílohy

· Jsou odevzdány elektronicky s tímto obsahem:

(1) Elektronické verze Specializované mapy s odborným obsahem – v „funkčním formátu“ ve složce Nmap_uplatneni_nepuvodnich_drevin

· http://www.ibot.cas.cz/invasions/data/naki/dreviny/Nmap_uplatneni_nepuvodnich_drevin.zip

(2) Databáze zjištěných informací

· http://www.ibot.cas.cz/invasions/data/naki/dreviny/Nmap_databaze_uplatneni_nepuvodnich_drevin_1938.xlsx,

· http://www.ibot.cas.cz/invasions/data/naki/dreviny/Nmap_databaze_uplatneni_nepuvodnich_drevin_1938.pdf

· http://www.ibot.cas.cz/invasions/data/naki/dreviny/Nmap_databaze_uplatneni_nepuvodnich_drevin_2019.xlsx,