Efektivní postupy inventarizace lesní biodiverzity a praktická opatření pro její ochranu
| Název: | Efektivní postupy inventarizace lesní biodiverzity a praktická opatření pro její ochranu |
|---|---|
| Řešitelé: |
Vondrák Jan (řešitel) Košnar Jiří (člen řešitelského kolektivu) Sommerová Ilona (člen řešitelského kolektivu) Svoboda Stanislav (člen řešitelského kolektivu) Palice Zdeněk (člen řešitelského kolektivu) Malíček Jiří (člen řešitelského kolektivu) |
| Poskytovatel: | TAČR |
| Číslo: | TH04030244 |
| Řešeno od: | 2020 |
| Řešeno do: | 2022 |
| Cíle: | Projekt na podporu ochrany lesní biodiverzity – modelová studie na epifytických lišejnících Biodiverzita temperátních lesů střední Evropy je ochuzována dlouhodobými změnami jejich rozlohy, stanovištní heterogenity, porostní a věkové struktury v důsledku dlouhodobého hospodaření člověka v krajině. Nepříznivé důsledky lidské činnosti na kvalitu přírodních stanovišť jsou v současné době dále prohlubovány působením klimatických změn. Reálně tak hrozí, že podstatná část druhové bohatosti mnoha skupin lesních organismů, kterým je věnována menší pozornost, z našich lesů zmizí dříve, než ji vůbec stihneme poznat a pro její ochranu přijmout účinná opatření. Některé z málo prozkoumaných skupin organismů jsou navíc známé svým výjimečným indikačním potenciálem pro zachovalost lesního prostředí i celkovou detekci míst z nejvyšší biodiverzitou. Proto byly jako modelová skupina tohoto projektu vybrány lišejníky, které jsou jedinečné ve svých bioindikačních vlastnostech a velmi podrobně odrážejí vlastnosti lesních biotopů. Jako hlavní výstupy projektu navrhujeme dvě inovativní metodiky: Výsledek 1: Nový metodický postup pro inventarizaci druhové rozmanitosti lišejníků různých typů lesních stanovišť v České republice Výsledek 2: Metodický postup k praktické ochraně a podpoře druhové diverzity lišejníků a dalších skupin lesních organismů v různých typech lesů v ČR Ad 1. V rámci tohoto cíle nejprve otestujeme nově navržený synergický přístup, spojující detailní floristický průzkum a environmentální sekvenování za účelem zjištění rozdílů ve výstupech z obou metod. Aktuálně využívané metody k zjištění diverzity lišejníků jsou zatížené hned několika zásadními problémy, a to nízkou mírou reprodukovatelnosti (opakovatelnosti) průzkumu, nízkým počtem dostupných specialistů a značnou časovou i odbornou náročností. Proto bychom chtěli otestovat a následně v praxi aplikovat dnes již rutinně dostupné environmentální sekvenování, který by ověřilo možnosti využití této nové metody pro rychlé stanovení diverzity lišejníků na daném stanovišti do značné míry nezávislé na účasti expertů. Mimo to lze očekávat výrazné zvýšení znalostí o rozšíření lišejníků (včetně lokalizace dosud neznámých hot-spotů, tj. lokalit s mimořádně vysokou diverzitou, zejména vzácných druhů), aniž by se zvýšila časová náročnost průzkumů a míra zapojení specialistů. Výsledná metodika by tudíž měla zachytit diverzitu lišejníků v kvantitativně větším rozsahu a na kvalitativně vyšší úrovni nežli postupy uplatňované v současnosti. Zároveň by neměla být příliš náročná na účast specialistů a finančně by měla být srovnatelná s aktuálními metodami. Dále očekáváme srovnatelnost i opakovatelnost provedených průzkumů a jejich vyšší důvěryhodnost. Ad 2. Logickým krokem, navazujícím na detailním průzkum biodiverzity, je v ochraně přírody praktický management s předem stanovenou metodikou a určením priorit. Metodika ochrany lesních porostů s prioritou zachování a podpory biodiverzity lišejníků má za cíl navrhnout postupy, které mimo jiné pomohou zvýšit rozmanitost ohrožených a vzácných druhů, biotopových specialistů a zároveň budou mít pozitivní či neutrální vliv na ostatní lesních organismy. Ze základních parametrů metodiky se jedná především o dostupnost specifických mikrostanovišť, strukturní heterogenitu, dostupnost světla a velikost lesního celku. Zaměříme se na vyhledávání i tvorbu potenciálních hot-spotů (horkých míst biodiverzity), jejichž ochrana by měla být prioritou. K tvorbě metodiky budou využity jednak výše zmíněné výsledky, ale také zkušenosti z předchozích výzkumů na území střední Evropy. Metodika bude také rozlišovat různé typy lesních porostů v ČR a bude zohledňovat jejich historicky management. |