Prostorově vázané historické informace jako podklad pro plánování péče a rozvoj přírodě blízkých lesů v Česko-Saském Švýcarsku

(2009-2012)

Projekt je financován Evropskou unií jako součást programu Ziel3/Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko pro období 2007-2013. Hlavním řešitelem projektu je Technische Universität Dresden, Institut für Photogrammetrie und Fernerkund, zastoupená prof. Dr. E. Csaplovicsem. Laboratoř GIS a DPZ Botanického ústavu AV ČR se projektu účastní jako jediný partner.

Lesní porost 2 roky po velkém požáru, Jetřichovice, Havraní skála.

Porostní mapa z roku 1840 s vyznačením věku porostů pomocí odstínu šedi.

Odběr rašelinného profilu na lokalitě Esenhübelmoor. Řešitel paleoekologické části, Přemysl Bobek vpravo.

Přeshraniční region Českosaského Švýcarska je na národní úrovni jak v České republice, tak i v Německu vyhlášen jako národní park, zároveň je však součástí krajiny, která je už po staletí silně ovlivněna lidskou činností. Úkolem obou správ národních parků je mimo jiné péče o lesní porosty zahrnující i převod historicky pozměněných porostů do přírodě blízkého stavu. Cílem tohoto projektu je poskytnout podporu při plánování a provádění managementu lesních porostů a krajiny v přeshraničním prostoru.  Zdrojem informací jsou jak historické mapové podklady a psané dokumenty, tak paleoekologická a současná botanická data.

Botanický ústav se podílí ve spolupráci s německými kolegy na získávání a analýze historických mapových podkladů a samostatně zajišťuje paleoekologickou a botanickou část projektu. V průběhu projektu byl shromážděn a digitalizován rozsáhlý mapový archiv čítající více jak 300 mapových listů a zahrnující období od roku 1780 až do současnosti. Na základě jejich studia byly vytvořeny vektorové porostní mapy pro 2 historická období (1840 a 1920) umožňující vyhodnotit změny v druhovém složení porostů, jejich věku i prostorové distribuci. V rámci paleoekologické a botanické části projektu jsme se zaměřili na studium historického i recentního výskytu požárů, u kterých předpokládáme významnou roli v dynamice lesních porostů. Analýza změn akumulace uhlíků (CHAR) i jejich depozice v rašelinných profilech potvrdily velmi četné požáry v průběhu celého středověku. Studium recentního výskytu pak prokázalo vazbu požárů na skalní vyvýšeniny a plató. S pomocí pedoantrakologického výzkumu se podařilo doložit stabilní výskyt lesních porostů s dominancí borovice lesní (Pinus sylvestris) v průběhu celého holocénu, což je v rozporu s doposud akceptovaným stavem poznání. To na základě interpretace pylových diagramů v oblasti předpokládá výskyt smíšených doubrav v době klimatického optima, nahrazených bukovými porosty v období subboreálu. Domníváme se, že právě vysoká četnost požárů umožňovala v oblasti nově prokázaný kontinuální výskyt borovicových porostů.

Další informace jsou dostupné formou Informačních listů (https://www.ibot.cas.cz/projekt_Ziel3) vydávaných Lead partnerem, TU Dresden.

Kontakt:
doc. Ing. Jan Wild, Ph.D.
Tel. 271015278
e-mail: jan.wild@ibot.cas.cz