2020
10. 12. 2020
Rostliny vystavené silnému kompetičnímu prostředí mají zdatnější potomky
Rostliny, které zažily silné kompetiční prostředí, jako například existenci v hustém porostu, produkují potomky, kteří jsou úspěšnější v boji o svůj životní prostor. Dokazuje to, že i geneticky totožní jedinci se mohou chovat velmi odlišně díky mezigenerační paměti a toto chování ovlivňuje i další složky ekosystému, jako například koloběh živin. To jsou závěry studie vědců Botanického ústavu AV ČR publikované ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou a mezinárodním týmem vědeckých pracovníků v časopise New Phytologist.
7. 12. 2020
Nedostatek vláhy může být pro růst horských bylin větším omezením než nízká teplota
Pozdější nástup zimy, spojený s oteplováním klimatu, může být pro byliny výhodný, protože mohou růst déle. Ve vysokých nadmořských výškách je však růst bylin v posledních letech omezován nedostatkem vláhy. Vědci z Botanického ústavu AV ČR to ukázali na příkladu šťovíku alpského v Nízkých Tatrách, jehož porosty jsou oteplováním ohroženy. Využili k tomu údaje o růstu šťovíku po dobu více než 40 let. Výsledky studie publikovali v prestižním vědeckém časopise New Phytologist.
18. 11. 2020
Jak být první v rostlinné říši
Více než třetina druhů vytrvalých bylin v mírném pásmu volí pro úspěšný jarní start zajímavou strategii – preformaci květenství. Byliny si v pupenu na přezimovacím orgánu připraví květenství, které s příchodem jara rychle rozvinou a přilákají tak první opylovače. Tento postup volí převážně rostliny s velkými genomy. K těmto výsledkům přišel tým vědců Botanického ústavu AV ČR a publikoval je v prestižním časopise New Phytologist.
15. 10. 2020
Synchronizace mezi druhy je pro stabilitu rostlinných společenstev důležitější než prostá druhová bohatost
Stabilita rostlinných společenstev závisí ve větší míře na tom, jestli spolu rostoucí druhy reagují odlišně na vnější podmínky než na druhové rozmanitosti společenstva. K těmto závěrům došla studie, na které se podíleli vědci z Botanického ústavu AV ČR, a která vyšla prestižním vědeckém časopise PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America).
12. 10. 2020
Vědci sestavili doporučení k efektivnímu nakládání s nepůvodními dřevinami
Vědci z Botanického ústavu AV ČR spolupracovali s mezinárodním týmem odborníků na návrhu celosvětových pravidel, jak využívat nepůvodní druhy dřevin. Doporučení jsou vypracována s ohledem na ochranu biodiverzity a ekosystémů, pro něž invazní nepůvodní druhy představují další hrozbu vedle probíhající klimatické změny. Na druhou stranu jsou ale nepůvodní dřeviny v mnoha zemích důležitým ekonomickým artiklem, proto je třeba obě tyto skutečnosti zohlednit. Nová studie, zveřejněná v časopise NeoBiota, vychází z iniciativy Rady Evropy (Bernská úmluva, Kodexu o invazních nepůvodních dřevinách) a jejím cílem je co nejlépe využít potenciál nepůvodních dřevin a současně eliminovat jejich negativní dopady.
1.10.2020
Invaze pokračují: do roku 2050 bude nepůvodních druhů o celou třetinu více
Do roku 2050 se zvýší počet nepůvodních druhů ve světě o 36 %. V Evropě je trend ještě výraznější, do poloviny tohoto století zdomácní 2500 nových nepůvodních druhů, což představuje relativní nárůst o 64 % oproti roku 2005. Počet invazních druhů by bylo možné snížit přísnějšími předpisy o biologické bezpečnosti. K těmto závěrům došla studie uskutečněná mezinárodním vědeckým týmem, na které se podíleli také vědci Botanického ústavu AV ČR Petr Pyšek a Jan Pergl.
1.7.2020
Průhonický park dětem
Botanický ústav AV ČR naděluje k prvnímu prázdninovému dni všem návštěvníkům Průhonického parku dárek – novou trasu „Nejkrásnější park“ ve výletní aplikaci Skryté příběhy. Děti, rodiče i ostatní hraví dospělí mohou od léta objevovat Průhonický park tak, jako nikdy předtím. Trasa má 3,5 km a 7 zastavení, na kterých děti pomáhají hraběti zdolávat různé překážky při budování parku.
26. 6. 2020
Vědci varují před rostoucí hrozbou invazních nepůvodních druhů
Vědci z celého světa v nové studii varují před rostoucí hrozbou související s invazními nepůvodními druhy. Je podle nich naléhavě nutné učinit kroky k prevenci šíření těchto rostlin a živočichů, jejich vyhledávání a udržení pod kontrolou na lokální i celosvětové úrovni. Nová studie byla zveřejněna v prestižním časopise Biological Reviews a jejím hlavním autorem je Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR a PřF UK.
Tisková zpráva (DOCX, 89 KB)
Příloha s příklady invazních druhů (DOCX, 826 KB)
22. 5. 2020
Tropické lesy dokáží odolávat zvyšujícím se teplotám, ale jen do určité míry
Klimatická změna chystá tropickým lesům nejistou budoucnost. Nová studie publikovaná v časopise Science ukazuje, že i v teplejších podmínkách mohou tropické lesy nadále ukládat velké objemy uhlíku, pokud ovšem současně omezíme produkci skleníkových plynů. Na zmíněné studii se podíleli i tři vědci z České republiky.
15. 5. 2020
Koruny stromů chrání lesní rostliny před globálním oteplováním
Teplotně stabilnější lesní prostředí pod korunami stromů chrání lesní organismy před teplotními extrémy, a ovlivňuje tak jejich reakci na globální oteplování. Lesní rostliny proto mnohem výrazněji reagují na změny v zápoji stromového patra než na celkové oteplování klimatu. K těmto závěrům došla mezinárodní studie, na níž se podílelo šest vědců z Botanického ústavu AV ČR a jež byla dnes zveřejněná v prestižním časopise Science. Tisková zpráva (DOCX, 375 KB)
15. 4. 2020
V lesích mizí vzácné druhy rostlin. Může za to nárůst dusíku.
V opadavých lesích Evropy jsou vzácnější druhy rostlin vytlačovány těmi hojnějšími. Tento vývoj může souviset se zvýšenou depozicí dusíku. Zjistil to mezinárodní tým vědců sdružený kolem iniciativy forestREplot, ve které působí i vědci Botanického ústavu AV ČR. Jejich výsledky byly publikovány v časopise Nature Ecology & Evolution.
Tisková zpráva (DOCX, 805 KB)
10. 3. 2020
Botanický ústav AV ČR poukazuje na rizika hrozící památkám zahradního umění
Vědci Botanického ústavu AV ČR zveřejňují výsledky svého výzkumu, který poukazuje na nejčastější příčiny ohrožení památek zahradního umění. Výzkum, který proběhl v zámeckých parcích v ČR, přináší překvapivá fakta – například, že navzdory velkému množství pěstovaných rostlinných druhů nejsou parky tak výrazným zdrojem invazí, jak se očekávalo. V rámci výzkumu vědci vyvinuli dvě technologické novinky – detektor mikroorganismů na různých površích a on-line systém pro kontrolu znečištění vody. S výsledky výzkumu se může veřejnost seznámit na výstavě v Průhonicích.
Tisková zpráva (DOCX, 525 KB)
10. 2. 2020
Vědci Botanického ústavu AV ČR vytvořili nejucelenější databázi výskytu lišejníků a mechorostů v ČR
Vědci Botanického ústavu AV ČR vytvořili nejkompletnější databázi monitorující výskyt lišejníků a mechorostů na území ČR. Databáze má potenciál přispět k nalezení nových lokalit vzácných či ohrožených druhů a má napomoci lépe poznat regionální biogeografii či populační dynamiku. V současné době obsahuje téměř půl milionu záznamů mechorostů a více jak 90 tisíc záznamů lišejníků.
Tisková zpráva (DOCX, 328 KB), Ilustrační fotografie 1, Ilustrační fotografie 2
2019
19. 12. 2019
Vědec z Botanického ústavu AV ČR zpochybnil dosavadní představy o průtoku vody cévami rostlin
Vědec z Botanického ústavu AV ČR, ve spolupráci s kolegy ze špičkových světových vědeckých pracovišť, objevil nečekaně silné rozdíly v napětí vody napříč stonkem rostlin, které významně brzdí vodu v jejich nejširších cévách. Výsledky výzkumu pomáhají vysvětlit, proč se v průběhu evoluce vyskytují jen určité typy dřeva a mohou najít uplatnění například při šlechtění rostlin odolných vůči suchu.
Tisková zpráva (DOCX, 2.9 MB)
26. 9. 2019
Botanický ústav AV ČR zjistil, že vodní řasy si umí poradit s nanomateriály na bázi grafen oxidu
Botanický ústav AV ČR společně s odborníky z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálu odhalili, že grafen, který patří k jednomu z nejzkoumanějších nanomateriálů současné vědy, může poškozovat řasy přítomné ve vodě. Zároveň zjistili, že se tyto vodní organismy umí bránit a vytvářejí si účinnou chemickou obranu. Výsledky studie publikoval nedávno odborný časopis Carbon.
Tisková zpráva. (DOCX, 133 KB)
17. 9. 2019
Konference EMAPi 2019 představila to nejaktuálnější z celosvětového výzkumu invazních rostlin
15. mezinárodní konference věnovaná ekologii a managementu invazních rostlin (EMAPi 2019) přinesla nejnovější poznatky vědeckých výzkumů ze 40 zemí světa. Celosvětové setkání vůdčích osobností výzkumu rostlinných invazí, studentů a ochranářů uspořádal Botanický ústav AV ČR ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou. „Každá invaze druhů je komplexním problémem, který se netýká jen určitého vědního oboru, jako jsou botanika či zoologie, ale má vždy také společenské, zdravotní, právní a další aspekty,“ zmínila ve svém úvodním projevu předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Tisková zpráva: (PDF) česky (PDF, 212 KB)
11. 6. 2019
Upozornění k začátku koupací sezóny
Poslední květnový den začala oficiálně koupací sezóna a teploty posledních dnů přímo vybízejí k pobytu u vody. Většina přírodních koupališť a oblíbených vodních ploch je pod drobnohledem hygieniků, kteří provádějí pravidelná měření. Při svých výletech ovšem můžete dostat chuť smočit se i v méně známých vodách. Jak takovéto letní potěšení ve zdraví přežít, radí Ing. Eliška Maršálková, Ph.D., z Botanického ústavu AV ČR.
Tisková informace (DOCX, 130 KB)
2018
23. 10. 2018
Ničivé tajfuny míří na sever
Ničivé tajfuny se posouvají do nových oblastí. Takový je závěr studie, která dokumentuje posun areálu ovlivněného ničivými tajfuny v dlouhodobém měřítku. Publikoval ji mezinárodní tým vědců pod vedením Jana Altmana z Botanického ústavu AV ČR v časopise PNAS, vydávaném Národní akademií věd Spojených států amerických.
Tisková zpráva: (PDF) česky (PDF, 763 KB), anglicky (PDF, 692 KB)
15. 2. 2018
První terénní průvodce ke květeně Ladaku vznikl v Botanickém ústavu Akademie věd ČR
Kniha autorského kolektivu z Botanického ústavu AV ČR A field guide to the flora of Ladakh právě vyšla v nakladatelství Academia. Praktický terénní průvodce květenou Ladaku, svérázné polopouštní oblasti indického Transhimálaje, je díky druhovému překryvu široce použitelný i v horách západního Tibetu, v Kašmíru nebo Nepálu.
Tisková zpráva: (PDF) česky (PDF, 2731.1 MB)
23. 1. 2018
Velikost genomu ovlivňuje invazivnost rostlin
Pracovníci Botanického ústavu AV ČR zjistili, že důležitou vlastností, která rozhoduje o tom, zda jsou rostliny invazní, je velikost jejich genomu. „Pro náš modelový druh, kterým je rákos obecný, jsou výsledky velmi jednoznačné,” řekl vedoucí výzkumného týmu Petr Pyšek. „Rostliny rákosu s malým obsahem jaderné DNA jsou velmi invazní, což potvrzuje naše předchozí zjištění, založená na mezidruhových srovnáních – ta tedy platí i v rámci populací jednoho druhu.” Výsledky výzkumu byly publikovány v prestižním časopise Ecology.
Tisková zpráva: (PDF) česky (PDF, 210 KB)
2017
27. 11. 2017
První souhrnná mezinárodní monografie o české flóře a vegetaci
Kolektiv 12 předních českých botaniků pod vedením editorů z Ústavu botaniky a zoologie PřF Masarykovy univerzity (Milan Chytrý a Jiří Danihelka) a Botanického ústavu AV ČR (Zdeněk Kaplan a Petr Pyšek) publikoval syntézu současných botanických znalostí z našeho území v podobě monografie, vydané mezinárodním nakladatelstvím Springer.
Tisková zpráva: (PDF) česky (PDF, 249 KB)
8. 8. 2017
Biologické invaze pohledem ekonomie blahobytu
Mnoho invazních druhů působí po celém světě značné škody nejen environmentální, ale také negativně ovlivňují způsob života obyvatel v zemích, kde se rozšířily. Mezinárodní tým vědců pod vedením Svena Bachera z univerzity ve švýcarském Fribourgu, na němž se podíleli i Jan Pergl a Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR a katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze, proto vypracoval nový hodnotící systém, který umožňuje identifikovat, které rostliny a zvířata zavlečené mimo oblast svého původního výskytu mají celosvětově nejhorší důsledky pro lidskou společnost. Práce vychází v časopise Methods in Ecology and Evolution, vydávaném Britskou ekologickou společností.
Tisková zpráva: (PDF) česky (PDF, 203 KB)
12. 7. 2017
První komplexní popis nepůvodní flóry celého světa
Šestileté úsilí mezinárodního týmu botaniků a rostlinných ekologů z Česka, Německa, Rakouska a Británie, doplněného o široký okruh spolupracovníků z dalších 19 zemí celého světa, vyústilo v první komplexní publikaci popisující světovou nepůvodní a invazní květenu. Autorský kolektiv vedený Petrem Pyškem z Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích a Přírodovědecké fakulty UK v Praze v rozsáhlém článku, publikovaném v časopise Preslia, představuje globální zákonitosti geografického rozšíření naturalizovaných flór, jejich taxonomické a fylogenetické složení a faktory určující rozdíly v druhové bohatosti mezi pevninou a ostrovy.
Tisková zpráva: (PDF) česky (PDF, 1,2 MB)
13. 6. 2017
Vědci objevili globální ohniska výskytu nepůvodních rostlin a živočichů
Mezinárodní tým výzkumníků z 15 zemí přichází s první globální analýzou ohnisek výskytu rostlinných a živočišných druhů, které zdomácněly mimo oblast svého původního rozšíření. Studie vedená Universitou v britském Durhamu, na níž se podíleli i dva čeští vědci, Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK v Praze, byla publikována v prestižním časopise Nature Ecology and Evolution.
Tisková zpráva: (PDF) česky (PDF, 279 KB)
5. 6. 2017
Změna klimatu zvyšuje rizika pro lesy na celém světě
Studie mezinárodního týmu lesnických expertů a ekologů včetně Jana Wilda z Botanického ústavu AV ČR publikovaná v časopise Nature Climate Change ukazuje, že probíhající změna klimatu by mohla výrazně změnit režim narušení lesů v globálním měřítku a že v budoucnu je nutno očekávat rostoucí rizika pro lesy a na ně vázané ekosystémové služby.
Tisková zpráva: (PDF) česky (PDF, 147 KB)
15. 2. 2017
Introdukce nepůvodních druhů jsou nejintenzivnější v historii
Výsledky nové studie ukazují, že introdukce nepůvodních druhů jsou nejintenzivnější v historii. Studie vyšla v prestižním časopise Nature Communications.
Tisková zpráva: (PDF) česky (PDF, 753 KB)
14. 2. 2017
Život pro kuřičku – naděje pro rychle mizející rostlinu, která jinde než v ČR neroste
Tým RNDr. Hany Pánkové, Ph.D., z Botanického ústavu AV ČR ve spolupráci s ČSOP a MŽP řeší projekt zaměřený na záchranu kriticky ohrožené kuřičky hadcové. Přichází s novým přístupem k ochraně ohrožených rostlin – zapojení zahrádkářů do záchranného pěstování.
Tisková zpráva: (PDF) česky (PDF, 444 KB)
2016
14. 12. 2016
Lesy sehrály v pravěku důležitou úlohu v adaptaci na klimatické změny
Podle studie týmu vedeného Janem Kolářem z Botanického ústavu AV ČR sehrály lesy během klimatických změn v pravěku důležitou úlohu v adaptaci na nové podmínky životního prostředí.
Tisková zpráva: (PDF) česky (PDF, 406 KB)
31. 10. 2016
Jak rostliny dobývají svět
Studie mezinárodního týmu biologů v časopise ze skupiny Nature ukazuje, že schopnost samooplození pomáhá rostlinám šířit se po světě.
Tisková zpráva: (PDF) česky (PDF, 185 KB)
Seznam prioritních druhů pro ČR
12. 1. 2016
Vědci z Botanického ústavu spolu s kolegy z dalších institucí sestavili seznamy významných nepůvodních invazních druhů rostlin a živočichů, které budou podkladem pro jejich další regulaci.
Tisková zpráva: (PDF) česky (PDF, 330 KB)
2014
Rekonstrukce komunikací: ul. V Jezírku, U Parku, Příčná
5. 6. 2014
Na konci března 2014 Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy schválilprojekt “ Rekonstrukce komunikací: ul. V Jezírku, U Parku, Příčná “ k poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu Střední Čechy (též ROP SČ).
Tisková zpráva: (PDF) česky
Jak bojovat proti povodním a suchu?
5. 6. 2014
Výstupem semináře Povodně a sucho: Krajina jako základ řešení, který uspořádala Komise pro životní prostředí AV ČR ve spolupráci s Botanickým ústavem AV ČR, v. v. i., je návrh konkrétních krátkodobých i dlouhodobých opatření, která by měla být přijata parlamentem a vládou ČR.
Tisková zpráva: (PDF) česky
V průhonickém zámku bude otevřena nová galerie
20. 3. 2014
Botanický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., otevírá 1. dubna 2014 v průhonickém zámku Galerii NATURA. Galerie zahájí svou činnost výstavou známého klatovského sochaře Václava Fialy a jeho hostů.
Tisková zpráva: (PDF) česky
Dlouho očekávaná monografie Jiřího Komárka o sinicích vyšla v nakladatelství Springer Spektrum
7. 1. 2014
Dlouho očekávaný třetí díl monografie o sinicích, po němž volali vědci i odborníci z praxe z celého světa, vyšel v nakladatelství Springer Spektrum v rámci ediční řady Süsswasserflora von Mitteleuropa. Autorem tohoto anglicky psaného jedenáctisetstránkového díla je profesor Jiří Komárek z Centra pro algologii Botanického ústavu AV ČR v Třeboni a Přírodovědecké fakulty JU v Českých Budějovicích. Monografie přináší dosud nejucelenější soubor informací o druhové bohatosti evolučně nejpokročilejších, heterocytózních, sinic a slouží současně jako určovací pomůcka pro tuto skupinu mikroorganizmů.Kniha najde uplatnění nejen v základním výzkumu, ale i ve vodohospodářské a hydrobiologické praxi, protože zahrnuje i mnoho druhů sinic tvořících vodní květy. Zároveň obsahuje jak nejnovější názvosloví, tak i starší synonyma, což usnadňuje hledání ve starších literárních pramenech.
Tisková zpráva: (PDF) česky
2013
Zahájení výstavy Dobrodružství botaniky v Průhonickém zámku
5. 12. 2013
Botanický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., otevírá v Průhonickém zámku dlouhodobou výstavu Dobrodružství botaniky, jejímž cílem je představit botaniku jako vědu krásnou, zajímavou i potřebnou.
Tisková zpráva: (PDF) česky
Přijdou chladnomilné lesní rostliny v důsledku globálního oteplování o svůj životní prostor?
12. 11. 2013
Současné změny klimatu, zejména globální oteplování, zvýhodňují teplomilné druhy organismů, zatímco chladnomilné druhy ustupují, případně se přesouvají do vyšších nadmořských výšek. Otázkou, jak zareagovaly na oteplování klimatu rostliny opadavých lesů Evropy a Severní Ameriky, se zabýval tým vědců včetně dvou pracovníků Botanického ústavu AV ČR Radima Hédla a Petra Petříka. Výsledky výzkumu byly zveřejněny v posledním říjnovém čísle roku 2013 časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA.
Tisková zpráva: (PDF) česky
Video: česky
Nárůst intenzity tajfunů ve východní Asii v posledních 130 letech
15. 4. 2013
Tajfuny či hurikány ovlivňují rozsáhlé oblasti na Zemi, které jsou zároveň často hustě osídlené (východní pobřeží USA či východní Asie). Právě pro východní Asii je nově doložen dramatický narůst výskytu silných tajfunů od konce 19. století.
Tisková zpráva: (PDF) česky / anglicky
2012
Význam introdukce a sortimentů dřevin pro památky zahradního umění.
7. 8. 2012
Botanický ústav AV ČR, v. v. i. obdržel z Ministerstva kultury účelovou podporu výzkumu a vývoje řešení programového projektu „Význam introdukce a sortimentů dřevin pro památky zahradního umění“ v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní kulturní identity (NAKI)
Tisková zpráva: (PDF) česky
Jedinečný objev nového typu mutualistické symbiózy mezi dosud nepopsanou skupinou půdních hub a kořeny vřesovcovitých rostlin.
28. 6. 2012
Časopis PLoS ONE zveřejnil článek, v němž vědci z Botanického ústavu AVČR ve spolupráci s kolegy z Mikrobiologického ústavu AVČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a z USA a Norska popisují objev nového typu mutualistické symbiózy mezi dosud nepopsanou skupinou půdních hub a kořeny vřesovcovitých rostlin.
Tisková zpráva: (PDF) česky/ anglicky
Krátký film
Globální dopady a budoucí trendy rostlinných invazí
1. 3. 2012
Časopisy Global Change Biology a Global Ecology and Biogeography přinášejí dvě studie Petra Pyška, Vojtěch Jarošíka a Jana Pergla, kteří ve spolupráci s Masarykovou univerzitou v Brně a mezinárodním týmem kolegů syntetizují globální dopady rostlinných invazí a předpovídají jejich rozsah v různých částech Evropy v roce 2020, 2050 a 2080 podle tří různých scénářů socioekonomického vývoje.
Tisková zpráva: (PDF) česky
Dusíková časovaná bomba ohrožuje biodiverzitu evropských lesů
21. 02. 2012
Evropské lesy jsou v posledních desetiletích vystaveny účinkům atmosférických depozic dusíku. Mechanismy působení přebytku dusíku na vegetaci lesů jsou však v celoevropském měřítku zatím neprobádaným tématem. Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR se proto spolu s 20 kolegy pod vedením prof. Verheyena z Univerzity v Gentu zabývali vlivem spadu dusíku na změny pozorované ve vegetaci evropských opadavých lesů. Spad dusíku a následná eutrofizace by měly být hlavní příčinou změn druhového složení a diverzity bylinného podrostu.Studie publikovaná v březnu 2012 v Journal of Ecology je metodicky založena na zopakování 20–70 let starých záznamů o druhovém složení vegetace na 1205 lesních plochách napříč Evropou.Studie ukazuje, že je třeba velké opatrnosti při vyvozování závěrů ohledně vlivu atmosférických dusíkatých depozic. Akumulovaný dusík však může mít přesto významný vliv, pokud by se opět uvolnil lesní nadrost. Pak by dusíková časovaná bomba mohla skutečně explodovat.
Tisková zpráva: (PDF) česky / anglicky
2011
Návrh pro budoucí využití Mezinárodní kosmické stanice
Do výzvy ESA Call for Ideas: ISS for Exploration byl podán návrh projektu pro budoucí využití Mezinárodní kosmické stanice s názvem Kinetika variabilní fluorescence chlorofylu jako neinvazivní nástroj pro sledování fyziologického stavu primárních producentů v systému zabezpečení životních podmínek.
Metody využívající kinetiky variabilní fluorescence chlorofylu se na Zemi běžně používají pro sledování fyziologického stavu rostlin, avšak zatím se taková měření neuskutečnila v podmínkách kosmického letu. Během letu na rostliny působí řada stresových faktorů, zejména mikrogravitace a kosmické záření, které negativně ovlivňují jejich fyziologický stav a tyto změny i případné adaptační/aklimatizační procesy by se daly zachytit pomocí fluorescenčních měření. Pokud se při i testech na Zemi i v kosmu prokáže, že fluorescenční data jsou spolehlivým a rychlým indikátorem, bylo by je možné použít pro sledování fyziologického stavu primárních producentů v systémech zabezpečení životních podmínek, kde poskytovaly data nejen pro pro regulaci systému, ale i pro upozornění na možné problémy.
Návrh je v současné době hodnocen ESA a výsledky budou známy v červnu 2011.
Tisková zpráva: (PDF) česky / anglicky
2010
Nepůvodní druhy rostlin pronikají do vyšších nadmořských výšek
28. 12. 2010
V horských oblastech České republiky přibývá nepůvodních druhů rostlin; za poslední dvě století do nich pronikla řada druhů, které k nám byly zavlečeny člověkem. To je důsledkem toho, že se vyšší nadmořské výšky za poslední dvě století postupně stávaly příhodnějším prostředím pro rostlinné invaze.
Tisková zpráva (PDF) česky / anglicky
Dnešní globalizace zatěžuje budoucí generace důsledky biologických invazí
20. 12. 2010
Globalizace obchodu spolu s dalšími ekonomickými aktivitami způsobuje zavlékání invazních rostlinných a živočišných druhů člověkem do oblastí, ve kterých se přirozeně nevyskytují. Důsledky současné úrovně globální ekonomiky pro biologické invaze se však plně projeví až v budoucnosti.
Tisková zpráva (PDF) česky / anglicky
Open Acces Article
Starosvětské rostliny přiměly třepotat Africké strdimily
13.10.2010
Již od dob Charlese Darwina probíhá výzkum rostlin přizpůsobených na opylování ptáky. Do dnešní doby se však ve starém světě nenašla žádná rostlina, která by se přizpůsobila na třepotavý let ptačích opylovačů tak, jak je to dobře známo u mnoha rostlin opylovaných novosvětskými kolibříky.
Tisková zpráva (PDF) česky / anglicky
Invazní druhy lze predikovat pomocí ekonomických faktorů
08.07.2010
Zatížení invazními druhy závisí mnohem více na ekonomické zdatnosti země než na klimatických a geografických faktorech – bohaté evropské státy s vysokou hustotou osídlení jsou v Evropě nejvíce invadovány. Ekonomické faktory jsou těsně spjaty s výskytem invazních druhů, které narušují ekosystémy a způsobují značné ekologické škody.
Tisková zpráva (PDF) česky / anglicky
Open Acces Article
Evropa prohrává boj s vetřelci
29.06.2010
Britští farmáři hlásí škody ve výši téměř 4 miliardy euro ročně, němečtí 12 milionů, černomořští rybáři 17 milionů, rybáři v severním moři téměř 10 milionů. Lesní hospodáři obhlížejí desetitisíce hektarů lesů plné umírajících stromů, lékaři evidují milionové náklady na léčbu pacientů přicházejících s novými chorobami. Kdo je viníkem těchto ztrát? Vetřelci. Nepůvodní organismy zabírající naši půdu, naše řeky i jezera a dokonce i evropská moře.
Tisková zpráva (PDF) česky