Jak se mění vztah mezi rostlinou a býložravci s nadmořskou výškou?

Globální oteplování se projevuje mnoha různými způsoby. V jeho důsledku dochází i k tomu, že rostliny a živočichové pronikají do vyšších nadmořských výšek a také blíže k zemským pólům. Rychlost a intenzita...

zobrazit více

Vyšlo speciální číslo časopisu Folia Geobotanica o mokřadech

Speciální číslo časopisu Folia Geobotanica o mokřadech je věnováno vynikající rostlinné ekoložce a fyzioložce Dagmar Dykyjové (1914-2011), která se zabývala vegetací zejména sladkovodních mokřadů. Celý obsah čísla...

zobrazit více

Botanický ústav AV ČR se připojil ke Stanovisku vědců k novele zákonu 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

Botanický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., se připojil k výzvě "Stanovisko vědců k novele zákonu 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny". Vědci ve stanovisku vyzývají poslance,...

zobrazit více

Co prozradil výzkum populací řeřišničníku písečného?

Nenápadně elegantní řeřišničník písečný (Arabidopsis arenosa, též Cardaminopsis arenosa) je blízkým příbuzným oblíbeného modelového druhu molekulárních biologů – huseníčku rolního (Arabidopsis thalliana). Huseníček je podrobně prozkoumaný a...

zobrazit více

Ocenění za celoživotní práci převzali Uljana a Milan Blažkovi

Na valné hromadě Unie botanických zahrad ČR, která se konala 26. 1. 2016 v botanické zahradě UK Na Slupi, získali dva bývalí zaměstnanci Botanického ústavu Uljana a...

zobrazit více

prired2017-8

zobrazit více

Jaký je dlouhodobý vliv požárů na borové lesy?

Oheň je jedním z výrazných faktorů, které ovlivňují krajinu. V některých oblastech Evropy jsou požáry považovány za nedílnou součást přirozených procesů při utváření lesa. Platí to hlavně pro oblast...

zobrazit více

První Červený seznam ohrožených přírodních stanovišť evropské pevniny a moří s přispěním českých botaniků

Mezinárodní skupina biologů zpracovala na objednávku Evropské komise první komplexní vyhodnocení míry ohrožení různých typů přírodních stanovišť Evropy. Bylo hodnoceno celkem 480 typů přírodních stanovišť v 35...

zobrazit více

Jak nejlépe odhadnout věk velkých stromů?

Velké stromy hrají klíčovou roli v různých typech krajiny. Nabízejí prostředí pro rozmanité druhy a tím přispívají k udržení biodiverzity. Také se významně podílejí na ukládání uhlíku a jeho...

zobrazit více

Červená voda a okrový ledopád na Moravě – zbarvení má biologický původ

Prof. Blahoslav Maršálek z brněnského pracoviště Botanického ústavu AV ČR ve zpravodajství České televize objasnil původ zbarvení vody a ledu na dvou moravských lokalitách. Červené zbarvení Holáseckých jezer...

zobrazit více

Výběrové řízení na pozici odborný pracovník/odborná pracovnice výzkumu a vývoje s pracovištěm v Oddělení invazní ekologie

Výběrové řízení na pozici odborný pracovník výzkumu a vývoje/odborná pracovnice výzkumu a vývoje s pracovištěm v Oddělení invazní ekologie v Průhonicích (více zde)

zobrazit více

Změna klimatu podporuje šíření nepůvodních rostlin z evropských zahrad

Mezi příchodem nepůvodní rostliny na nové území a jejím invazním šířením často bývá poměrně dlouhá pauza. To znamená, že mezi mnoha druhy nepůvodních rostlin, které se v dané...

zobrazit více

Je možné předpovídat nárůsty vodních květů?

Vodní květy, tedy přemnožené sinice a další mikroorganismy, které nápadně zeleně zbarvují vodu, mohou být velmi nebezpečné a destruktivní. Bývají toxické, zabíjejí ryby a ohrožují další živočichy,...

zobrazit více

Vyšlo nové číslo časopisu Botanika: 2/2016

V prosincovém čísle časopisu Botanika se dočtete např. o mikroskopických houbách v podzemním prostředí nebo o kuřičce hadcové. Pokračují v něm také seriály Cesta do pravěku rostlin,...

zobrazit více

Jan Suda z BÚ získal Medaili Vojtěcha Náprstka

Medaili nesoucí jméno vlastence, světoběžníka, propagátora technických novinek v domácnosti a podporovatele ženské emancipace Vojtěcha Náprstka předal předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš uznávanému vědci a popularizátorovi vědy...

zobrazit více

Genomy merlíků ve víru evoluce

Rostliny mají oproti živočichům mnohem proměnlivější genomy. Jejich velikost kolísá nejen mezi blízce příbuznými druhy, ale často i přímo v rámci jednotlivých druhů. Důsledky této proměnlivosti u rostlin...

zobrazit více

Lesy sehrály v pravěku důležitou úlohu v adaptaci na klimatické změny

Během klimatických změn v pravěku sehrály lesy podle vědeckého týmu vedeného Janem Kolářem z Botanického ústavu AV ČR důležitou úlohu v adaptaci na nové podmínky životního prostředí. Na základě studia...

zobrazit více

Které mikroorganismy pomáhají nejvýše rostoucím rostlinám světa?

Na planetě Zemi se otepluje a rostliny pronikají do míst, kde by se dříve neuchytily. Odvažují se i do vysokých nadmořských výšek těch nejvyšších pohoří. Tým badatelů,...

zobrazit více

Nový klasifikační systém vegetace Evropy

Ve speciálním čísle časopisu Applied Vegetation Science by publikován nový přehled evropské vegetace Vegetation of Europe: Hierarchical floristic classification system of vascular plant, bryophyte, lichen, and algal...

zobrazit více

Výběrové řízení na pozici odborný pracovník / odborná pracovnice výzkumu a vývoje s pracovištěm v cytogenetické laboratoři v Průhonicích

Ředitel Botanického ústavu AV ČR, v.v.i., vypisuje výběrové řízení na pozici odborný pracovník / odborná pracovnice výzkumu a vývoje s pracovištěm v cytogenetické laboratoři v Průhonicích s plným pracovním úvazkem....

zobrazit více