Botanický ústav AV ČR,
v. v. i.

Život pro kuřičku – naděje pro rychle mizející rostlinu, která jinde než v ČR neroste

Ani sloni, ani lvi neubývají tak rychle jako kuřička hadcová – rostlina, která roste jen v ČR, a to pouze na dvou lokalitách. Počet jedinců na obou lokalitách...

Jak se rostliny dostaly k masožravosti?

Rostliny, které pojídají živočichy. Masožravé rostliny nás nepřestávají fascinovat, a také i trochu děsit, alespoň v koutku duše. Kdo by neznal obří masožravku Adélu ze slavného filmu Oldřicha...

Pozvánka na komentovanou prohlídku výstavy

Libor Teplý a Botanický ústav AV ČR, v. v. i., zvou na komentovanou prohlídku výstavy fotografických obrazů z Vily Tugendhat v Galerii Natura v průhonickém zámku, která...

Soutěž o logo Platformy pro krajinu

Botanický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., vyhlašuje soutěž o logo Platformy pro krajinu. Návrhy je možné zasílat do 30. dubna, blíže viz pravidla a plakát...

Jak se mění vztah mezi rostlinou a býložravci s nadmořskou výškou?

Globální oteplování se projevuje mnoha různými způsoby. V jeho důsledku dochází i k tomu, že rostliny a živočichové pronikají do vyšších nadmořských výšek a také blíže k zemským pólům. Rychlost a intenzita...

Vyšlo speciální číslo časopisu Folia Geobotanica o mokřadech

Speciální číslo časopisu Folia Geobotanica o mokřadech je věnováno vynikající rostlinné ekoložce a fyzioložce Dagmar Dykyjové (1914-2011), která se zabývala vegetací zejména sladkovodních mokřadů. Celý obsah čísla...

Botanický ústav AV ČR se připojil ke Stanovisku vědců k novele zákonu 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

Botanický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., se připojil k výzvě "Stanovisko vědců k novele zákonu 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny". Vědci ve stanovisku vyzývají poslance,...

Co prozradil výzkum populací řeřišničníku písečného?

Nenápadně elegantní řeřišničník písečný (Arabidopsis arenosa, též Cardaminopsis arenosa) je blízkým příbuzným oblíbeného modelového druhu molekulárních biologů – huseníčku rolního (Arabidopsis thalliana). Huseníček je podrobně prozkoumaný a...

Ocenění za celoživotní práci převzali Uljana a Milan Blažkovi

Na valné hromadě Unie botanických zahrad ČR, která se konala 26. 1. 2016 v botanické zahradě UK Na Slupi, získali dva bývalí zaměstnanci Botanického ústavu Uljana a...

prired2017-8

Jaký je dlouhodobý vliv požárů na borové lesy?

Oheň je jedním z výrazných faktorů, které ovlivňují krajinu. V některých oblastech Evropy jsou požáry považovány za nedílnou součást přirozených procesů při utváření lesa. Platí to hlavně pro oblast...

První Červený seznam ohrožených přírodních stanovišť evropské pevniny a moří s přispěním českých botaniků

Mezinárodní skupina biologů zpracovala na objednávku Evropské komise první komplexní vyhodnocení míry ohrožení různých typů přírodních stanovišť Evropy. Bylo hodnoceno celkem 480 typů přírodních stanovišť v 35...

Jak nejlépe odhadnout věk velkých stromů?

Velké stromy hrají klíčovou roli v různých typech krajiny. Nabízejí prostředí pro rozmanité druhy a tím přispívají k udržení biodiverzity. Také se významně podílejí na ukládání uhlíku a jeho...

Červená voda a okrový ledopád na Moravě – zbarvení má biologický původ

Prof. Blahoslav Maršálek z brněnského pracoviště Botanického ústavu AV ČR ve zpravodajství České televize objasnil původ zbarvení vody a ledu na dvou moravských lokalitách. Červené zbarvení Holáseckých jezer...

Výběrové řízení na pozici odborný pracovník/odborná pracovnice výzkumu a vývoje s pracovištěm v Oddělení invazní ekologie

Výběrové řízení na pozici odborný pracovník výzkumu a vývoje/odborná pracovnice výzkumu a vývoje s pracovištěm v Oddělení invazní ekologie v Průhonicích (více zde)

Změna klimatu podporuje šíření nepůvodních rostlin z evropských zahrad

Mezi příchodem nepůvodní rostliny na nové území a jejím invazním šířením často bývá poměrně dlouhá pauza. To znamená, že mezi mnoha druhy nepůvodních rostlin, které se v dané...

Je možné předpovídat nárůsty vodních květů?

Vodní květy, tedy přemnožené sinice a další mikroorganismy, které nápadně zeleně zbarvují vodu, mohou být velmi nebezpečné a destruktivní. Bývají toxické, zabíjejí ryby a ohrožují další živočichy,...

Vyšlo nové číslo časopisu Botanika: 2/2016

V prosincovém čísle časopisu Botanika se dočtete např. o mikroskopických houbách v podzemním prostředí nebo o kuřičce hadcové. Pokračují v něm také seriály Cesta do pravěku rostlin,...

Jan Suda z BÚ získal Medaili Vojtěcha Náprstka

Medaili nesoucí jméno vlastence, světoběžníka, propagátora technických novinek v domácnosti a podporovatele ženské emancipace Vojtěcha Náprstka předal předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš uznávanému vědci a popularizátorovi vědy...

Genomy merlíků ve víru evoluce

Rostliny mají oproti živočichům mnohem proměnlivější genomy. Jejich velikost kolísá nejen mezi blízce příbuznými druhy, ale často i přímo v rámci jednotlivých druhů. Důsledky této proměnlivosti u rostlin...