Tři vědci z Botanického ústavu na seznamu Highly Cited Researchers 2017

I v letošním roce jsou na seznamu nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers tři vědci z Botanického ústavu AV ČR: prof. Petr Pyšek (již počtvrté), prof. Vojtěch...

zobrazit více

Příběhy biologických sbírek

Od 14. listopadu 2017 do 11. února 2018 probíhá v Návštěvnickém centru Průhonického parku výstava Příběhy biologických sbírek Akademie věd ČR.  Výstava představuje vybrané biologické sbírky ústavů...

zobrazit více

Dvě druhá místa v soutěži Věda fotogenická pro autory z BÚ

Vítězné snímky soutěže Věda fotogenická odhalila 3. listopadu vernisáž v Městské knihovně v Praze, kde se představí nejen návštěvníkům festivalu Týden vědy a techniky AV ČR. Mezi Cenami odborné...

zobrazit více

Ze světově vědy: Jaké byly počátky domestikace obilnin?

Lidská civilizace je od svého počátku velmi závislá na pěstování obilnin. Pšenice, ječmen, žito, oves, rýže, kukuřice i další plodiny z čeledi lipnicovitých jsou nesmírně významné i dnes....

zobrazit více

Jak smrky reagují na změny klimatu?

Smrk ztepilý u nás býval přirozenou dřevinou horských lesů, mokřin, rašelinišť a také inverzních údolí. Od poloviny 18. století se ale na našem území vysazuje ve velkých...

zobrazit více

Týden vědy a techniky v Botanickém ústavu AV ČR

Exkurzi, přednášku, den otevřených dveří a další akce pro veřejnost připravil Botanický ústav v rámci programu Týdne vědy a techniky, který se koná od 6. 11. do...

zobrazit více

Invaze nepůvodních rostlin v lesích Evropy

V dnešním globálním světě se setkáváme s nepůvodními druhy rostlin téměř na každém kroku. Doopravdy zdatní vetřelci pronikají i do relativně nenarušených a zachovalých prostředí, jako jsou například lesy....

zobrazit více

Cykly bobovitých rostlin na horských loukách

Na loukách střední Evropy spolu často rostou trávy a bobovité rostliny. Jsou to partneři na jednom stanovišti a protivníci zároveň, protože mezi nimi probíhá věčný konkurenční boj. Bobovité...

zobrazit více

Les jako součást krajiny a zdroj poznání – seminář v pátek 3. listopadu 2017

Botanický ústav AV ČR ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR, Sociologickým ústavem AV ČR, Ústavem státu a práva AV ČR a Komisí pro životní prostředí AV...

zobrazit více

Přijďte poznat a vyzkoušet, jak nám barvy, chutě a vůně (ne)pomáhají při určování rostlin a lišejníků

Botanici určují rostliny zejména podle přesně popsaných znaků, které zkoumají svým cvičeným okem, někdy si ale pomáhají i jinými smysly. Které planě rostoucí rostliny poznáme podle vůně?...

zobrazit více

Cenu AV ČR pro mladé vědecké pracovníky převzal Filip Kolář z Botanického ústavu AV ČR

Ve středu 4. 10. se konalo slavnostní předání Cen AV ČR ve Vile Lanna. Cenu AV ČR pro mladé vědecké pracovníky za vynikající výsledky vědecké práce, dosažené...

zobrazit více

Pojďme do podzemí!

Ekologové z Botanického ústavu v Třeboni uspořádali v posledním zářijovém týdnu letošního roku mezinárodní doktorandský kurz zaměřený na praktické měření funkčních znaků na podzemních orgánech rostlin. Kurz...

zobrazit více

Kolik zelených krásnooček žije v České republice?

Krásnoočko najdeme v téměř každé učebnici přírodopisu pro základní školy. Víte ale, kolik jich v České republice žije druhů?

zobrazit více

Důlní výsypky jsou skvělé pro výzkum sukcese hub na kořenech dřevin

Čas od času dojde v krajině k událostem, po nichž se krajina musí obnovit. Během toho se vytváří nová půda, kterou pak postupně osídlují rostliny a živočichové. Bývají...

zobrazit více

Vyšlo nové číslo časopisu Folia Geobotanica – 2/2017

V novém čísle časopisu Folia Geobotanica najdete např. článek Longitudinal changes in species composition of forests and grasslands across the North Asian forest steppe zone a také...

zobrazit více

Pozvánka na představení knihy Mecenáši Josefa Mánesa: Portugalský rod Silva Tarouca a jeho vliv na českou kulturu

Zakladatelem Průhonického parku, který vlastní Botanický ústav AV ČR, byl hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca, jenž také inicioval přestavbu Průhonického zámku. Proto právě v Rytířském sále Průhonického zámku...

zobrazit více

Jak studovat modularitu rostlin?

Rostliny se liší od drtivé většiny živočichů tím, že jsou stavěné modulárně. Je to, jako kdyby byly ze stavebnice, která obsahuje několik jednoduchých modulů. A ty se...

zobrazit více

Proč je užitečné vytvářet umělé polyploidy vikví?

Rostliny se v porovnání se živočichy mnohem ochotněji kříží, přičemž v řadě případů vznikají životaschopní kříženci. Stejně tak se u rostlin mnohem častěji než u živočichů znásobují nebo nějak...

zobrazit více

Zvýší globální oteplování riziko křížení invazních rostlin s domácími?

Invazní druhy rostlin pronikají na nová místa po celém světě a přitom často dochází ke křížení s blízce příbuznými domácími druhy. Vznikají kříženci, kteří představují nové konkurenty pro...

zobrazit více

Ze světově vědy: Jak cestují mechy po planetě?

Polární oblasti na severní i jižní polokouli jsou sice velmi vzdálené naší každodenní zkušenosti, přesto je ale v globálním propojeném světě nemůžeme opomíjet. Nedávno si získala pozornost zajímavá...

zobrazit více