Co ohrožuje pobřežnici jednokvětou?
29. 5. 2017Pobřežnice jednokvětá (Litorella uniflora) je velmi drobná obojživelná vodní rostlina, která miluje občas vysychající písečná dna mělkých jezer nebo rybníků s velmi čistou vodou. Ty jsou samozřejmě v dnešní...
zobrazit více
Ze světové vědy: Vědci vystopovali lesy o rozloze 60 procent Austrálie
22. 5. 2017Na řadě míst světa jsou lesy pod tlakem lidských aktivit a postupně ubývají. Mezinárodnímu týmu, který vedli vědci z Organizace pro výživu a zemědělství FAO, se teď ale...
zobrazit více
Znaky rostlin ovlivňují funkčnost ekosystémů
15. 5. 2017V dnešní ekologii hraje klíčovou roli biodiverzita, která představuje rozmanitost života, od úrovně genů, přes jednotlivé druhy organismů, až po rozmanitost ekosystémů. Vědci se domnívají, že biodiverzita je...
zobrazit více
Jak si jednoletky hrají s chromozómy?
24. 4. 2017Jako téměř všichni obratlovci máme my lidé v jádru každé buňky DNA rozloženou do dvou, do značné míry podobných sádek, tedy souborů chromozómů. Když z nějakých důvodů dojde k změně...
zobrazit více
Invazní netýkavka malokvětá potlačuje rostliny dubohabřin
10. 4. 2017Jednoletá netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) pochází ze střední Asie a v dnešní době se úspěšně prosazuje v Evropě, Severní Americe i jinde ve světě. Dokáže proniknout do různých typů...
zobrazit více
Invaze nepůvodních druhů může vést k vymírání
27. 3. 2017V dnešní době narůstá tlak lidských aktivit na životní prostředí a organismy, které v něm žijí. Důsledkem toho se snižuje velikost populací jednotlivých druhů, což může vést až k jejich...
zobrazit více
Jak souvisejí vlastnosti lučních rostlin s jejich rozšířením v krajině?
20. 3. 2017V krajině často dochází ke fragmentaci stanovišť, což má za důsledek omezenou výměnu genetického materiálu mezi populacemi obývajícími jednotlivé fragmenty. Přírodní fragmentace například vlivem horotvorné činnosti je pomalá...
zobrazit více
Ze světové vědy: Potvrzeno! Brambory mohou růst na Marsu
13. 3. 2017Vědci z Botanického ústavu AV ČR se zabývají mnoha různými aspekty života rostlin, řas i hub na planetě Zemi. Prozatím. První výsledky ostře sledovaných experimentů NASA totiž...
zobrazit více
Jaké druhy mykorrhizních hub doprovázejí jalovec krátkolistý na Azorech?
6. 3. 2017Na Azorských ostrovech se vyskytují malé plochy porostlé takzvanou Laurisilvou, čili Vavřínovým lesem. Je to unikátní typ pralesa, který kdysi pokrýval většinu Evropy a dnes roste jen...
zobrazit více
Jak vlastnosti okrasných rostlin předurčují jejich úspěch při zplaňování?
20. 2. 2017V historii šíření invazních druhů rostlin hraje zásadní roli jejich samotný příchod na nové území, tj. jejich introdukce. Vlastnosti rostlin cizího původu přitom mohou mít vliv na to,...
zobrazit více
Jak se rostliny dostaly k masožravosti?
13. 2. 2017Rostliny, které pojídají živočichy. Masožravé rostliny nás nepřestávají fascinovat, a také i trochu děsit, alespoň v koutku duše. Kdo by neznal obří masožravku Adélu ze slavného filmu Oldřicha...
zobrazit více
Jak se mění vztah mezi rostlinou a býložravci s nadmořskou výškou?
6. 2. 2017Globální oteplování se projevuje mnoha různými způsoby. V jeho důsledku dochází i k tomu, že rostliny a živočichové pronikají do vyšších nadmořských výšek a také blíže k zemským pólům. Rychlost a intenzita...
zobrazit více
Co prozradil výzkum populací řeřišničníku písečného?
30. 1. 2017Nenápadně elegantní řeřišničník písečný (Arabidopsis arenosa, též Cardaminopsis arenosa) je blízkým příbuzným oblíbeného modelového druhu molekulárních biologů – huseníčku rolního (Arabidopsis thalliana). Huseníček je podrobně prozkoumaný a...
zobrazit více
Jaký je dlouhodobý vliv požárů na borové lesy?
23. 1. 2017Oheň je jedním z výrazných faktorů, které ovlivňují krajinu. V některých oblastech Evropy jsou požáry považovány za nedílnou součást přirozených procesů při utváření lesa. Platí to hlavně pro oblast...
zobrazit více
Jak nejlépe odhadnout věk velkých stromů?
16. 1. 2017Velké stromy hrají klíčovou roli v různých typech krajiny. Nabízejí prostředí pro rozmanité druhy a tím přispívají k udržení biodiverzity. Také se významně podílejí na ukládání uhlíku a jeho...
zobrazit více
Změna klimatu podporuje šíření nepůvodních rostlin z evropských zahrad
9. 1. 2017Mezi příchodem nepůvodní rostliny na nové území a jejím invazním šířením často bývá poměrně dlouhá pauza. To znamená, že mezi mnoha druhy nepůvodních rostlin, které se v dané...
zobrazit více
Je možné předpovídat nárůsty vodních květů?
2. 1. 2017Vodní květy, tedy přemnožené sinice a další mikroorganismy, které nápadně zeleně zbarvují vodu, mohou být velmi nebezpečné a destruktivní. Bývají toxické, zabíjejí ryby a ohrožují další živočichy,...
zobrazit více
Genomy merlíků ve víru evoluce
19. 12. 2016Rostliny mají oproti živočichům mnohem proměnlivější genomy. Jejich velikost kolísá nejen mezi blízce příbuznými druhy, ale často i přímo v rámci jednotlivých druhů. Důsledky této proměnlivosti u rostlin...
zobrazit více
Které mikroorganismy pomáhají nejvýše rostoucím rostlinám světa?
12. 12. 2016Na planetě Zemi se otepluje a rostliny pronikají do míst, kde by se dříve neuchytily. Odvažují se i do vysokých nadmořských výšek těch nejvyšších pohoří. Tým badatelů,...
zobrazit více
Příběh kontroverzního akátu ve střední Evropě
5. 12. 2016Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) je stromem mnoha tváří. V některých ohledech má nesporný ekonomický přínos, zároveň ale jako invazní druh představuje hrozbu pro životní prostředí. Do střední Evropy...
zobrazit více