Ze světové vědy: Budou zpravodajci používat špiónské rostliny?

Pokud hledáte vizionáře, kteří přicházejí s šílenými nápady a dělají z nich technologie budoucnosti, tak to jsou američtí vojenští vývojáři agentury DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency). V poslední době...

zobrazit více

Kosmopolitní rákos pomáhá zkoumat globální změnu klimatu

V dnešní době je globální změna klimatu jednou z největších výzev pro odborníky na ekologii. Snaží se pochopit, předpovídat, a také co nejlépe reagovat na důsledky probíhajících klimatických změn....

zobrazit více

Výjimečné sekvence ribozomální RNA u sinice Scytonema hyalinum

Jak eukaryotní, tak i prokaryotní organismy ke svému životu nezbytně potřebují ribozomy. Jsou to malé buněčné továrny, v nichž se podle předpisu v RNA vyrábějí bílkoviny, přiřazováním správných aminokyselin....

zobrazit více

Ze světově vědy: Jaké byly počátky domestikace obilnin?

Lidská civilizace je od svého počátku velmi závislá na pěstování obilnin. Pšenice, ječmen, žito, oves, rýže, kukuřice i další plodiny z čeledi lipnicovitých jsou nesmírně významné i dnes....

zobrazit více

Jak smrky reagují na změny klimatu?

Smrk ztepilý u nás býval přirozenou dřevinou horských lesů, mokřin, rašelinišť a také inverzních údolí. Od poloviny 18. století se ale na našem území vysazuje ve velkých...

zobrazit více

Invaze nepůvodních rostlin v lesích Evropy

V dnešním globálním světě se setkáváme s nepůvodními druhy rostlin téměř na každém kroku. Doopravdy zdatní vetřelci pronikají i do relativně nenarušených a zachovalých prostředí, jako jsou například lesy....

zobrazit více

Cykly bobovitých rostlin na horských loukách

Na loukách střední Evropy spolu často rostou trávy a bobovité rostliny. Jsou to partneři na jednom stanovišti a protivníci zároveň, protože mezi nimi probíhá věčný konkurenční boj. Bobovité...

zobrazit více

Kolik zelených krásnooček žije v České republice?

Krásnoočko najdeme v téměř každé učebnici přírodopisu pro základní školy. Víte ale, kolik jich v České republice žije druhů?

zobrazit více

Důlní výsypky jsou skvělé pro výzkum sukcese hub na kořenech dřevin

Čas od času dojde v krajině k událostem, po nichž se krajina musí obnovit. Během toho se vytváří nová půda, kterou pak postupně osídlují rostliny a živočichové. Bývají...

zobrazit více

Jak studovat modularitu rostlin?

Rostliny se liší od drtivé většiny živočichů tím, že jsou stavěné modulárně. Je to, jako kdyby byly ze stavebnice, která obsahuje několik jednoduchých modulů. A ty se...

zobrazit více

Proč je užitečné vytvářet umělé polyploidy vikví?

Rostliny se v porovnání se živočichy mnohem ochotněji kříží, přičemž v řadě případů vznikají životaschopní kříženci. Stejně tak se u rostlin mnohem častěji než u živočichů znásobují nebo nějak...

zobrazit více

Zvýší globální oteplování riziko křížení invazních rostlin s domácími?

Invazní druhy rostlin pronikají na nová místa po celém světě a přitom často dochází ke křížení s blízce příbuznými domácími druhy. Vznikají kříženci, kteří představují nové konkurenty pro...

zobrazit více

Ze světově vědy: Jak cestují mechy po planetě?

Polární oblasti na severní i jižní polokouli jsou sice velmi vzdálené naší každodenní zkušenosti, přesto je ale v globálním propojeném světě nemůžeme opomíjet. Nedávno si získala pozornost zajímavá...

zobrazit více

Jak prvky vzácných zemin ovlivňují růst mikrořas?

Řasy hrají významnou úlohu v přírodě a také se o ně stále častěji zajímají biotechnologové. Mikroskopické druhy řas (a také sinic), označované jako mikrořasy, mohou být využívány jako...

zobrazit více

Pátrání po křížencích rdestů v Turecku

Rdesty, odborně rod Potamogeton, jsou vytrvalé vodní rostliny, které rostou v čistších stojatých vodách i řekách. Dříve u nás rostly asi dvě desítky různých rdestů, ale řada z nich...

zobrazit více

Kolonizace moravské krajiny: jak zkoumat historii pomocí moderních technologií

Žijeme v krajině, která byla osídlená lidmi již dlouho před koncem nejmladší doby ledové. Po celou tu dobu se neustále proměňuje, často kvůli intenzivnímu vlivu člověka. Díky moderním...

zobrazit více

Ze světové vědy: Průlom v genetickém inženýrství mikrořas slibuje zelené palivo

Naše civilizace stále do značné míry závisí na fosilních palivech. Problém je v tom, že používání fosilních paliv vede k ničení prostředí, vypouštění velkého množství skleníkových plynů,...

zobrazit více

Jaká je konkurence mezi rostlinami na střeše světa?

Když rostliny rostou v nenarušovaném prostředí s dostatkem živin, převládá mezi nimi podle klasických představ ekologů konkurence a prosadí se tam druhy, které jsou konkurenčně zdatné. Rostliny v  prostředí...

zobrazit více

Co určuje osud výhonů klonální trávy chrastice rákosovité?

Chrastice rákosovitá, odborně Phalaris arundinacea, je na první pohled nepříliš zajímavou trávou, která se běžně vyskytuje na vlhkých místech Evropy, severní Ameriky, severní Asie i severní Afriky....

zobrazit více

Jak souvisí velikost genomu rostlin z čeledi lanovcovitých s vlastnostmi prostředí?

Rostliny z čeledi lanovcovitých (odborně Restionaceae) u nás neuvidíte, jedině v botanické zahradě. Vzhledem připomínají sítiny, jednoklasé ostřice, nebo dokonce přesličky či bambusy, a jsou blízce příbuzné travám. Dohromady...

zobrazit více