Nejbohatší rostlinná společenstva
Jednou, když jsem navštívila Veselí nad Moravou a kupovala jsem si svačinu v místním supermarketu, paní u pokladny mě upozornila, že v Bílých Karpatech mají louky, které jsou pověstné velkou druhovou bohatostí a výskytem vzácných orchidejí. Nemůžu slovy vypsat, jak překvapená a potěšená jsem tímto krátkým zdvořilostním rozhovorem byla! Bílé Karpaty opravdu hostí unikátní orchidejové louky a kdo jiný by na ně měl být pyšný (kromě botaniků, kteří je zkoumají) než místní obyvatelé?!
Jak vůbec víme, že v Bílých Karpatech jsou nejbohatší rostlinná společenstva? Odpověď musím začít od vysvětlení, co jsou rostlinná společenstva. Rostlinná společenstva se podobají spíše „společenství vlastníků bytových jednotek“ než „společenstvu prstenu“. Rostliny tam, kde se narodí, stráví celý život a nemohou si moc vybírat, kdo bude v jejich sousedství, to záleží na podmínkách prostředí. Vlhko nebo sucho, mnoho nebo málo živin, světlo nebo pasoucí se ovce rozhodují, které druhy rostlin ve společenstvu najdeme, a naopak, výskyt některých druhů nám zase řekne, jaké podmínky na daném místě panují. Botanici tohoto vztahu mezi rostlinami a podmínkami prostředí využívají k zodpovězení nejrůznějších otázek. Aby si ulehčili práci a navzájem mohli sdílet výsledky zkoumání z různých míst, rostlinné společenstvo popisují pomocí čtverců umístěných v porostu, ve kterých zaznamenají přítomnost všech druhů a jak hojné tyto druhy jsou. Zaznamenání všech druhů na celé louce nebo v celém lese by bylo příliš pracné a nepřineslo by tolik nových informací, protože druhy se samozřejmě ve společenstvu opakují. Pro popis lučního společenstva se tak používá nejčastěji čtverec o straně pouhé 4 metry, protože se zde nacházejí malé rostliny, ale pro popis lesního společenstva se používají čtverce o straně několika desítek metrů, protože stromy jsou větší. Když říkáme, že tropické pralesy jsou nejbohatšími rostlinnými společenstvy na Zemi, víme to právě ze zápisů druhového složení ve čtvercích o rozloze stovek metrů čtverečních. Když však porovnáme zápisy pořízené na ploše několika metrů čtverečních, nejsou nejbohatší tropické lesy, ale právě bělokarpatské louky, hostící přes 110 druhů na ploše 16 metrů čtverečních!
Bělokarpatské louky jsou pro svou bohatost botaniky milovány a zkoumány. Poslední studie vedená Janem Rolečkem z brněnského pracoviště Botanického ústavu se zaměřila na zmapování extrémně druhově bohatých luk podobného druhového složení ve střední a východní Evropě. Vědci zjistili, že podobné louky se nacházejí například na západní Ukrajině nebo v rumunské Transylvánii, tedy na vysočinách v okolí Západních a Východních Karpat. Jedná se o místa teplá, bohatá na srážky, mající hluboké půdy a malý sklon svahu, která zřejmě nebyla v době od posledního zalednění přerostlá lesem. Bezlesí snad v počátku zajistili spásači, jako je zubr nebo divoký kůň, a později lidé, kteří tento typ prostředí využívali k pastvě a jako louky na seno.
A tady je důvod, proč mají být obyvatelé Bílých Karpat hrdí na své orchidejové louky: jejich předci se tím, že je pravidelně kosili a sušili na nich seno, zasloužili, spolu s přírodními podmínkami, o jejich výjimečnou druhovou bohatost.
Plocha, na které byl zaznamenán rekordní počet druhů v lučním společenstvu Bílých Karpat (Národní přírodní rezervace Porážky). Dva zkušení botanici hledají, určují a zapisují druhy na takovém čtverci o velikosti 4×4 metry 2-3 hodiny. Foto Petra Hájková
Roleček, J., Dřevojan, P., Hájková, P., Willner, W., Janišová, M., Lengyel, A., Chorney, I., Kuzemko, A., Goia, I., Vassilev, K., Hájek, M. 2024. Peri‐Carpathian Forest‐Steppe Grasslands: Distribution, Indicator Species and Extreme Species Richness. Journal of Biogeography https://doi.org/10.1111/jbi.15069
Kontaktní osoba: Jan Roleček (jan.rolecek@ibot.cas.cz)
Pro blog Botanického ústavu napsala Jitka Klimešová.