Nefungující kompostér
Jestliže máte doma kompostér, potom víte, co potřebuje váš zelený odpad jako zbytky z kuchyně a nasekaná tráva, aby se dobře rozkládal: dostatek vzduchu a správný poměr uhlíku a dusíku. Jinými slovy, k trávě musíte přidat také občas trochu kůry a kompost přeházet, aby se provzdušnil.
S takovými znalostmi je vám jasné, jaký problém s rozkladem biomasy má rašeliniště: odumřelá biomasa je chudá na dusík a zůstává zaplavená vodou, takže se jí o provzdušnění může jen zdát. Kromě těchto dvou faktorů se dosud mělo za to, že za pomalým rozkladem biomasy v rašeliništích je přítomnost fenolických látek, na které je kávově zbarvená rašelinná voda bohatá. Jestli tomu tak skutečně je a fenolické látky blokují mikrobiální enzymy zajišťující rozklad biomasy, testoval náš kolega Tomáš Hájek se svou spolupracovnicí Zuzanou Urbanovou. V experimentu, ve kterém kombinovali různé druhy rašeliny (bohaté a chudé na dusík), různé zaplavení biomasy a přidávali různé koncentrace fenolických látek, zjistili, že vliv fenolických látek zdaleka není tak jednoznačný, jak se očekávalo. U rašeliny přirozeně chudé na dusík fenolické látky rozkladné procesy neovlivňovaly, zatímco při obohacení dusíkem mohly fenolické látky dokonce mikroorganismům sloužit jako zdroj uhlíku.
Mikroorganismy, a tedy jejich enzymy, jsou patrně na vysokou koncentraci fenolických látek v rašeliništích adaptované a jejich aktivita je omezena spíše zaplavením a nedostatkem dusíku.
I když rašeliniště jsou takový nefungující kompostér, určitě nepotřebují opravit! Vždyť zadržují polovinu veškerého pozemského půdního uhlíku, který v atmosféře nechceme.
Temně zbarvená rašelinná voda je bohatá na huminové látky fenolické povahy. Ty se hromadí při neúplném rozkladu rašeliníků (červené porosty i zelené chuchvalce ve vodě) i všech ostatních rostlin. Rašeliniště Viru v severním Estonsku.
DOI: 10.1016/j.scitotenv.2021.146384
Kontaktní osoba: Tomáš Hájek (tomas.hajek@ibot.cas.cz)
Pro blog Botanického ústavu napsala Jitka Klimešová.