Jak rostliny utíkají před nepřáteli
Nenapadlo vás někdy, že by bylo lepší před všemi problémy, které se vám sypou na hlavu, utéci? Někam daleko! Nejlépe na jiný kontinent!? Rostlinám se to někdy poštěstí a kolikrát se jim právě proto, že se zbaví svých přirozených nepřátel, daří v „zahraničí“ mnohem lépe než doma. V novém území se začnou nekontrolovaně množit, šířit na značné vzdálenosti, potažmo mít negativní vliv na původní rostlinná společenstva.
Takové druhy vědci označují jako invazní a proces, ke kterému dochází, se nazývá rostlinná invaze (tj. zavlečení organismu prostřednictvím člověka za hranice jeho původního výskytu).
Invazní rostliny se sice příchodem na nový kontinent často zbaví svých nepřátel, současně tam ale na ně mohou číhat nepřátelé noví, kteří se na ně mohou záhy po jejich příchodu lačně vrhnout, nebo se jim naopak obloukem vyhýbají. V každém případě se zdá, že zavlečené invazní rostliny v nové oblasti mohou tamní společenstvo bezobratlých různou měrou ovlivnit (zvláště jeho druhovou diverzitu a početnost), což může mít následně nepřímý vliv i na okolní rostliny a jejich dosavadní vztahy s původními bezobratlými živočichy.
Naši kolegové z průhonického pracoviště Botanického ústavu, Jonatan Rodríguez a Ana Novoa, dlouhodobě studují invazi kosmatce jedlého (Carpobrotus edulis) z čeledi kosmatcovitých (Aizoaceae), který je v angličtině nazývan Hottentotský neboli kyselý fík. Kosmatec pochází z Jižní Afriky a do Evropy byl zavlečen v 17. století jako okrasná rostlina. V Evropě se masově šíří zejména na pobřeží Středozemního moře, kde vytváří rozsáhlé porosty a snižuje diverzitu původních rostlinných společenstev. I proto je zajímavým modelovým organismem, na němž lze studovat příčiny a následky rostlinné invaze z různých pohledů.
Jonatana s Anou tentokrát zajímalo, jak vypadá společenstvo (zejména druhové složení a početnost) bezobratlých živočichů v původní a nepůvodní oblasti výskytu kosmatce v závislosti na tom, jestli je či není ve společenstvu tento druh přítomen. Během svého výzkumu zaznamenali téměř čtrnáct tisíc jedinců bezobratlých a zjistili, že má kosmatec mnohem větší negativní vliv na druhové složení a bohatost bezobratlých v novém areálu než ve své vlasti. Například v Evropě si kosmatec žádný bezobratlý živočich vyloženě neoblíbil a svým přirozeným nepřátelům ze své domoviny unikl. I to je jeden z důvodů, proč během naší dovolené na mnohých evropských plážích můžeme pozorovat téměř monotypický porost kosmatce. V nepůvodním areálu navíc dochází v důsledku jeho invaze k redukci druhové bohatosti bezobratlých živočichů, ale i ke změně poměru mezi různými funkčními skupinami (například herbivoři vs. predátoři). Studie tak názorně ukazuje, jaké mohou být následky rostlinné invaze, tedy jaký může mít rozličný negativní vliv příchod nového druhu do nového prostředí.
Kosmatec porůstající pláže na Korsice. Foto K. Štajerová
Rodríguez J, Novoa A, Cordero-Rivera A, Richardson DM, González L. 2020. Biogeographical comparison of terrestrial invertebrates and trophic feeding guilds in the native and invasive ranges of Carpobrotus edulis. NeoBiota 56: 49–72. doi: 10.3897/neobiota.56.49087
Kontaktní osoba: Kateřina Štajerová (katerina.stajerova@ibot.cas.cz)
Pro blog Botanického ústavu napsala Jitka Klimešová a Kateřina Štajerová.