Jak si rostliny připravují půdu
Každý zahrádkář ví, že musí půdu pro rostliny řádně připravit. Není to však nic originálního, rostliny si totiž půdu vzájemně také „připravují“ a přes půdu ovlivňují navzájem svůj růst. I když nechceme rostliny podezřívat z nekalých úmyslů, musíme přiznat, že někdy ovlivní tu půdu tak, že tím své následovníky pěkně potrápí.
Tento jev se jmenuje zpětná vazba mezi půdou a rostlinou a jedná se o hojně studovanou problematiku díky jejím aplikacím v zemědělství. Ovlivnění přes půdu může být kladné i záporné, a to jak pro jedince stejného, tak pro jedince jiného druhu rostoucí po sobě ve stejné půdě. Čím je takové ovlivnění půdy způsobeno? Třeba tím, že první rostlinný obyvatel vyčerpá z půdy živiny a další rostliny, které přijdou po něm, jich mají nedostatek. První rostlina však může také způsobit změny v mikrobiálním společenstvu, to znamená podpořit růst „hodných“ nebo naopak „zlých“ mikrobů, se kterými se následující rostliny musí nějak vypořádat.
Naše kolegyně Eliška Kuťáková a Zuzana Münzbergová z průhonického pracoviště Botanického ústavu ve spolupráci s vědci z Mikrobiologického ústavu zkoumaly, jak půdu pro své následovníky „připravují“ rostliny, které se vyskytují na úplně novém, dosud neobydleném substrátu po těžbě vápence v Českém krasu. Zjistily, že pionýrské rostliny, které se uchytí jako první, zanechávají po sobě půdu s větším množstvím organických látek a patogenů, než rostliny, které se obvykle uchycují později. Zatímco dospělé rostliny nejvíce reagují na změny živin, mikrobiální složka půdy ovlivňuje spíše semenáčky.
Takže nyní víme trochu více o tom, co také ovlivňuje střídání druhů v sukcesi na novém substrátu, kterého u nás máme velké rozlohy po těžbě nerostných surovin.
První úspěšní pionýři tři roky po opuštění lomu: podběl, komonice, tolice dětelová a místy se bělající květenství mrkve obecné.
Kuťáková, E., Mészárošová, L., Baldrian, P. Münzbergová Z. Evaluating the role of biotic and chemical components of plant-soil feedback of primary successional plants. Biol Fertil Soils 56, 345–358 (2020).
https://doi.org/10.1007/s00374-019-01425-z
Kontaktní osoba: Mgr. Eliška Kuťáková (kutakova.eliska@gmail.com)
Pro blog Botanického ústavu napsala Jitka Klimešová.