Co hledají botaničtí prospektoři?
Víte, že botanika je také trochu cestovatelská věda? Když jste chemici, platí pro vás Mendělejevova tabulka prvků, ať jste na Zeměkouli kdekoliv. Zatímco když jste botanici a navštívíte nový kontinent, čeká vás spousta objevů. Tedy, abychom byli přesní, spousta objevů vás čekala, pokud jste byli mezi prvními návštěvníky. Na velkých objevitelských výpravách, například když se plavil James Cook prozkoumat Nový Zéland a Austrálii, botanici nechyběli. Jejich úlohou ovšem tehdy nebylo napsat o své cestě článek do významného časopisu, ale najít něco užitečného: nové ovoce, koření, vůně, květiny či vzácná dřeva.
Ani dnes však o objevy botanických prospektorů není nouze, jen hledají v méně a méně dostupných místech a hledají i mezi malými a nenápadnými rostlinami. V praxi to znamená, že v půdě, ve sněhu nebo ve vodě, v Arktidě, v Antarktidě, ve vysokých horách nebo v horkých pramenech sbírají všelijaký zelený sliz a šlem a doma se ho snaží zkoumat. Ano, řeč je o nejmenších rostlinách, řasách a sinicích. Nejprve je třeba je převést do kultury, to znamená zjistit, v jakých podmínkách teploty, světla a živin rostou (jak učinili naši kolegové z třeboňského pracoviště pod vedením Josefa Elstera). Potom jich napěstovat dost, aby je bylo možné analyzovat, a na objev je zaděláno.
Co za užitečné vlastnosti můžeme od řas a sinic očekávat? Mohu obsahovat nějaké zajímavé látky, které jim pomáhají vyrovnat se se stresem v extrémním prostředí, jež obývají. Jedná se například o nenasycené mastné kyseliny s antioxidačními účinky, které lidé využívají jako doplněk stravy. Řasy a sinice však také mohou pomáhat v chladných oblastech uklízet typicky lidský nepořádek, takže je zaměstnáme při biologickém čištění vody.
Dnešní poučení: Nepodceňujte zelený šlem a sliz!
Svalbard: krajina, kde algology čeká ještě mnoho objevů
Bohatý nárost řas v arktickém potůčku (Svalbard)
Sbírka vzorků při terénním odběru v Arktidě
DOI: 10.1111/jpy.12953
Kontaktní adresa: Mgr. Jana Kvíderová, PhD. (jana.kviderova@ibot.cas.cz)
Pro blog Botanického ústavu napsala Jitka Klimešová.