Trávy na střeše světa
Trávy tvoří jednu z největších rostlinných čeledí a co více, jedinou, podle které se jmenuje široce rozšířený typ rostlinného společenstva – trávník. Trávník najdete za vaším domem, za polárním kruhem i v tropech a stále v něm převažují nenápadné rostliny se zelenými květy opylovanými větrem, s dlouhými listy a dutým stéblem, které vypadají tak trochu všechny stejně. Jak je možné, že trávy snášejí sucho i mráz, zamokření i zastínění, požár i pastvu?
Jsou těm speciálním podmínkám přizpůsobeny, jen to není vidět pouhým okem, musíte se podívat dovnitř. Přesně to udělal Jiří Doležal se svými spolupracovníky z anatomické laboratoře Botanického ústavu v Třeboni, když chtěli zjistit, jaké vlastnosti umožňují travám, ostřicím a sítinám vystoupat do nadmořské výšky mezi 2650 a 6150 metry v Himálajích.
Traviny nižších poloh tohoto výškového gradientu se musí vyrovnat se suchem, jsou větší, obsahují hodně ligninu, který vyztužuje jejich dutá stébla, chráněná na povrchu před ztrátami vody silnou pokožkou. Rostliny z těch nejvyšších poloh se potýkají s krátkou vegetační sezónou a s mrazem, jsou nejen nízké, ale mají ve stonku úzké cévy, odolné vůči vymrzání. Mají také plná stébla, méně podpůrných struktur, ale více zásobních buněk, které dodávají rozpustné cukry, které fungují jako ochrana před zmrznutím vody v tkáních. Tato chytrá anatomická přizpůsobení prostředí, o kterých jsme dosud mnoho nevěděli, umožňují svým nositelům osidlovat extrémní prostředí střechy světa, ale současně je činí citlivými vůči změnám klimatu.
Jedním ze zkoumaných druhů byla Kobresia schoenoides. Foto J. Doležal
DOI: 10.1111/oik.06451
Kontakt: doc. Mgr. Jiří Doležal, Ph.D. (jiri.dolezal at ibot.cas.cz)
Pro blog Botanického ústavu napsala Jitka Klimešová.