Podle lišejníků poznáte je

Líbí se vám pralesy? Věřte, že nejste sami a je to dokonce dokázáno! Vědce zajímalo, jak lidé vnímají les a jestli dovedou ocenit krásy starého lesa, tedy, jak u nás říkáme, pralesa.

Jednalo se o dotazníkový výzkum, kde studenty vysoké školy náhodně rozdělili do dvou skupin. První skupina šla na procházku do mladého a starého lesa, vyplnila dotazník o tom, který les je krásnější a potom vyslechla přednášku o významu pralesů. Druhá skupina napřed vyslechla přednášku o významu pralesů a až potom odešla do těch dvou druhů lesa a nakonec vyplnila dotazník. Obě skupiny nezávisle na poskytnutých informací ohodnotily prales jako krásnější než mladý les (Maloof 2010).

Určitě vás napadá tisíce rozdílů mezi starým a novým lesem: pralesy se od mladých lesů liší přítomností velkých stromů a mrtvého dřeva, až už ležícího nebo stojícího, panuje tam taková milá neuspořádanost, bývá tam více druhů stromů, jsou tam temné kouty, hustníky a naopak malé světlinky, kde se daří bylinám.

Kromě toho všeho, jak ukazuje práce našich spolupracovníků z Botanického ústavu (Malíček et al. 2019), se prales od nového lesa liší lišejníky. V pralese je více druhů lišejníků, mají větší pokryvnost, je tam více vzácných druhů a vyšší bohatost funkčních skupin i fylogenetických linií než v mladším hospodářském lese v blízkosti pralesa. Nejlepší pralesy z hlediska lišejníků jsou ty na Šumavě, které předčí i pralesy Krkonoš, Jeseníků a Beskyd. Takže až si uděláte někdy výlet na Boubín, určitě nezabloudíte, poznáte ho podle bohatství lišejníků!


Lišejník vláhomilka měděnková (Icmadophila ericetorum). Foto J. Malíček

Pro blog Botanického ústavu napsala Jitka Klimešová.