Zarůstání středomořské krajiny křovisky záleží na vlastnostech terénu
Zarůstání krajiny křovinami je jedním z ústředních témat soudobé ekologie i ochrany přírody. Dochází k němu především v sušších oblastech, prakticky po celém světě, od severní Ameriky, přes Austrálii a jižní Afriku až po Středomoří. Dosavadní strategie proti takovému zarůstání mívají jenom částečný úspěch, a proto je ve světě poptávka po výzkumu a lepším pochopení těchto procesů.
Mezi příčiny rychlého nástupu křovin do vegetace patří jak přirozené, tak i lidské faktory, které je obtížné od sebe oddělit. To pak vede k odlišným závěrům. Ve Spojených státech a v jižní Africe se za příčinu rychlého zarůstání křovinami považuje dlouhodobé nadměrné vypásání, zatímco ve Středomoří to bývá naopak ukončení pastvy nebo opuštění obhospodařované půdy.
Ve Středomoří také není úplně jasné, jaký vliv na zarůstání vegetace keři mají podmínky prostředí, jako je klima, topografie terénu nebo charakteristiky půdy. Tyto souvislosti jsou přitom důležité pro pochopení procesů a změn ve středomořských ekosystémech. Francesco de Bello, který působil v Botanickém ústavu AV ČR v Třeboni, a jeho kolegové proto zkoumali vegetaci na gradientu místního klimatu. K výzkumu si vybrali celkem 54 lokalit na jihozápadě Iberského poloostrova, v nichž je dominantou dub cesmínovitý okrouhlolistý (Quercus ilex subsp. rotundifolia). Zaměřili se hlavně na to, jak klimatické, topografické a půdní faktory ovlivňují porosty keřů, a také jak souvisejí se 12 vybranými funkčními charakteristikami rostlin, včetně znaků spojených s regenerací, uchycováním a šířením rostlin.
Výsledky naznačují, že pokud se významně neliší obhospodařování půdy, mají na zarůstání křovinami největší vliv topografické a půdní faktory, včetně poměru uhlíku a dusíku v půdě. Topografie terénu zásadním způsobem ovlivňuje pohyb vody a živin. Ty proudí z vyvýšených míst do nížin, kde se pak hromadí. Na výše položených místech pak zůstává hrubší půda, která vyhovuje rostlinám kořenícím ve větších hloubkách, jako jsou často právě keře. Oproti tomu klimatické faktory, především letní srážky, měly na zarůstání keři mnohem menší vliv.
Závěry tohoto výzkumu bude možné využít při tvorbě managementu proti zarůstání krajiny křovinami. Dnes se obvykle využívá mechanické odstraňování křovin, herbicid, a také vypalování. Dlouhodobá úspěšnost takových postupů je ale více než sporná. Výzkum naznačuje, že důmyslná manipulace s pohyby vody a živin by tuto úspěšnost mohla podstatně zlepšit. Zároveň se ukazuje, že zarůstání křovinami v suchých oblastech Středomoří zřejmě nebude zásadně ovlivněno změnou klimatu, která ale může zasáhnout diverzitu zdejších společenstev rostlin a tím i fungování ekosystémů.
Dřeviny pronikají i do suchých trávníků v Arizoně. Kredit: Osvaldo Sala / Arizona State University.
DOI: 10.1016/j.scitotenv.2018.11.475