Jak souvisí diverzita rostlin s invazemi hmyzu ve světě?
Na Zemi žije ohromné množství druhů hmyzu, které využívají velmi rozmanité životní strategie; s jejich pomocí hmyz obývá prakticky každé prostředí. Vzhledem k neuvěřitelné pestrosti a také početnosti hmyzu není překvapením, že právě hmyz představuje druhově nejbohatší skupinu mezi nepůvodními živočichy. Celá řada nepůvodních druhů hmyzu přitom katastrofálním způsobem zasahuje jak přírodní ekosystémy, tak i zemědělství a lidské zdraví. V dnešní době je biologickými invazemi postižen prakticky celý svět, některé oblasti jsou ale zasaženy hůře než jiné, což se týká i hmyzu. Rozdíly mezi intenzitou invazí na různých místech světa přitom souvisejí jak s množstvím druhů, které se do dané oblasti dostanou, tak s vlastnostmi prostředí, díky nimž může být dané místo buď méně, nebo více náchylné vůči biologickým invazím.
Dosavadní výzkum invazí rostlin ukazuje, že v malém měřítku (kde dochází k přímým interakcím mezi druhy) chrání krajinu před nepůvodními rostlinami diverzita původních společenstev rostlin. Čím pestřejší společenstva rostlin jsou, tím méně nepůvodních druhů do nich proniká. Ve větším měřítku krajiny ale platí spíše opačný vztah, neboť původní i nepůvodní druhy reagují na tytéž faktory obdobně. O vztahu mezi diverzitou původních společenstev rostlin a invazemi hmyzu je toho známo mnohem méně. Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích a Uuniverzity Karlovy v Praze se proto společně s kolegy v mezinárodním týmu zaměřil na výzkum vztahu mezi diverzitou rostlin a a nepůvodních druhů hmyzu. Prostudovali data a seznamy druhů z celkem 44 území různé velikosti, od malých oceánských ostrovů až po celé kontinenty.
Z jejich výsledků vyplývá, že počty úspěšných invazních druhů hmyzu velmi těsně souvisejí s druhovou bohatostí rostlin v daném území, jak původních, tak i nepůvodních – její vliv je podle nich přitom v tomto směru zcela zásadní, významnější než ostatní vlivy. Geografické faktory, jako je například rozloha daného území, klimatické poměry nebo jeho izolovanost, ovlivňují diverzitu hmyzu především nepřímo – tím, že působí na místní druhovou bohatost rostlin. Badatelé to vysvětlují tím, že většina druhů hmyzu jsou herbivoři, tedy býložravci, a většina z herbivorů jsou zase druhy oligofágní či monofágní, tedy velmi vybíravé v potravě a úzce svázané s konkrétními rostlinami.
Tesařík Anoplophora glabripennis, jeden ze stovky nejhorších invazních druhů světa. Kredit: University of Illinois/James Appleby.
DOI: 10.1038/s41598-018-30605-4
Kontakt: prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc. (pysek at ibot.cas.cz)