Ovlivňuje shlukovitá dostupnost živin růst rostlin odnožujících z kořenů?
Prostředí bývá proměnlivé. Někde je velké množství zdrojů, jinde zase zdroje scházejí. Pohyblivé organismy to řeší tak, že aktivně vyhledávají vhodná místa, na nichž naleznou to, co právě potřebují. Co ale zbývá rostlinám?
Rostliny jsou striktně omezené na místo, kde vyklíčily, a jeho bezprostřední okolí. Proto si musí vystačit s přizpůsobivostí a schopností zvládat široké spektrum podmínek prostředí. Výjimku představují klonální rostliny, které se mohou rozrůstat i do velkých vzdáleností a jejich části, takzvané ramety, mohou „zjišťovat“ jak vhodné je kde prostředí. Ve výhodných podmínkách se pak mohou „zastavit“ a rozrůstat se.
Podle dosavadního výzkumu takto postupují například klonální rostliny šířící se šlahouny, které mají více ramet v místech, kde je více světla. Jana Martínková a Jitka Klimešová z Botanického ústavu AV ČR v Třeboni společně s Adamem Klimešem z Univerzity Karlovy ověřovali, zda klonální rostliny, které odnožují z kořenů, také mohou během svého růstu reagovat na situaci v půdě a mít více ramet v místech s více živinami (nutrient foraging). V experimentech pěstovaly klonální rostliny v různých prostředích, kde byly živiny v půdě rozptýleny rovnoměrně (homogenně) nebo shlukovitě (heterogenně), avšak ve stejném množství.
Ukázalo se, že rostliny v heterogenním prostředí jsou větší než rostliny rostoucí v prostředí s rovnoměrně dostupnými živinami. Zároveň ale vyšlo najevo, že se v heterogenním prostředí neliší počet ramet v místech s vysokou a nízkou koncentrací živin. To přivedlo vědce k závěru, že nerovnoměrná dostupnost živin neovlivňuje růst ramet klonálních rostlin odnožujících z kořenů.
Typy růstu klonálních rostlin – šlahouny, oddenky a rostliny odnožující z kořenů. Kredit: Martínková et al. (2017).
DOI: 10.1016/j.baae.2018.03.002
Kontakt: RNDr. Jana Martínková, Ph.D. (jana.martinkova at ibot.cas.cz)