Ze světově vědy: Jaké byly počátky domestikace obilnin?
Lidská civilizace je od svého počátku velmi závislá na pěstování obilnin. Pšenice, ječmen, žito, oves, rýže, kukuřice i další plodiny z čeledi lipnicovitých jsou nesmírně významné i dnes. Odborníci odhadují, že se obilniny podílejí na výživě lidstva asi ze 60 až 70 procent. Proto je v našem zájmu dozvědět se co nejvíce o původu těchto klíčových plodin i o průběhu jejich domestikace. Tyto informace pak mohou využít šlechtitelé i zemědělci.
Evoluce trav je proto v hledáčku odborníků v Botanickém ústavu AV ČR (viz např. zde) i jinde ve světě. Robin Allaby z britské Univerzity ve Warwicku a jeho spolupracovníci se v ostře sledované studii zaměřili na počátky domestikace obilovin a dospěli k převratným závěrům. V oblasti Tell Qaramel, která se dnes nachází v severní Sýrii, se jim podařilo nashromáždit důkazy, že se lidé pustili do domestikace rostlin z okruhu pšenice jednozrnky možná již před 30 tisíci let. Tedy hluboko v nejmladší době ledové.
Stejně tak badatelé doložili, že by rýže mohla být domestikována nejméně před 13 tisíci let v jižní, východní a jihovýchodní Asii. Z jejich dat rovněž vyplývá, že pšenici dvouzrnku ovlivnila domestikace před 25 tisíci let v jižní Levantě, a tamtéž před více než 21 tisíci let domestikace zasáhla i ječmen.
Allabyho tým k tomu dospěl analýzou evoluce genů, které hrají významnou roli v domestikaci obilovin. Jejich výsledky napovídají, že zkoumané plodiny sice byly důkladně přizpůsobené domestikaci asi před 8 tisíci let, ale lidé je začali ovlivňovat již dlouhá tisíciletí předtím, mnohem dříve, než si vědci doposud mysleli. Lovci a sběrači si očividně všimli obilnin již dávno, v dobách, které ještě nebyly příznivé pro rozvoj zemědělství.
Robin Allaby. Kredit: University of Warwick.