I mořské rostliny spoléhají na houby
Znáte posidonie? Přezdívá se jim mořské trávy a je to docela přiléhavé. Jsou to jednoděložné rostliny, příbuzné několika skupinám sladkovodních rostlin, které ale vsadily na život pod mořskou hladinou. Mezi cévnatými rostlinami jsou v tomto ohledu zcela výjimečné, a není divu, že si vynalezly celou řadu zajímavých adaptací. Botanici jsou posidoniemi fascinováni. Tyhle rostliny například dovedou přijímat živiny celým povrchem těla, takže odborníci až doposud předpokládali, že posidonie netvoří mykorhizu, ani podobné symbiotické vztahy mezi rostlinou a houbou.
Martin Vohník z Botanického ústavu AVČR v Průhonicích a jeho spolupracovníci to ale nevzdali a v kořenech středomořské posidonie Neptunovy (Posidonia oceanica) objevili symbiózu s jedním druhem houby. Pravděpodobně jde o houbu z nového, doposud nepopsaného rodu. Rostliny na souši naproti tomu bývají prolezlé desítkami, ba i stovkami různých druhů hub. Nově objevená houba je zřejmě velmi běžná a v životě středomořských posidonií nejspíše hraje významnou roli, i když zatím není úplně jasné jakou.
Anatomie kořene posidonie Neptunovy s typickou DSE kolonizací. A – Příčný řez typickým jemným kořenem kolonizovaným DSE houbou. Světelná mikroskopie, měřítko 100 µm. B – Jako u A, snímáno skenovací elektronovou mikroskopií (SEM). Měřítko 100 µm. C – Příčný řez svrchními vrstvami kolonizovaného kořene (vnitrobuněčná houbová mikrosklerocia označena šipkami). SEM, měřítko 50 µm. D – Vnitrobuněčná houbová kolonizace jako u C, doprovázená mimokořenovým hyfovým pláštěm (šipky). SEM, měřítko 25 µm. E – Vnitrobuněčná houbová mikrosklerocia (trojúhelníčky) a houbový plášť na povrchu kořene (šipky). Světelná mikroskopie, měřítko 25 µm.
DOI: 10.1007/s00572-015-0642-7
Kontakt: RNDr. Martin Vohník, Ph.D. (vohnik_at_ibot.cas.cz)