Co se lze dozvědět z dlouhodobých sledování aneb půl století se skalní stepí
Také si rádi listujete starými novinami, třeba i z doby vašeho dětství? S úžasem sledujete, kolik v dané době stál litr mléka a co bylo zásadním společenským tématem? I my botanici máme svoje „staré noviny“. Jsou jimi starší záznamy o rozšíření a ekologii rostlin. V případě znalosti místa nálezu záznamu, případně sběru rostlin nebo celých společenstev tak můžeme sledovat jejich vývoj a hledat odpovědi na různé otázky. A přesně to je případ trvalých ploch, které si vytyčila na čtyřech metrových čtvercových plochách v roce 1965 v rámci své diplomové práce Zdenka Hroudová (roz. Pučelíková). Bylo to na suchých trávnících vrchu Strážiště v chráněné krajinné oblasti Český kras a od té doby, s několika přestávkami, tam každoročně zakresluje do tzv. mikromap všechny cévnaté rostliny.
Další literatura ke studiu:
Hroudová-Pučelíková Z. (1972): A comparative study of the ecology of Festuca valesiaca Gaudin and Festuca rupicola Heuff. Folia Geobotanica Phytotaxonomica 7: 53–79.
Hroudová Z. & Prach K. (1986): Vegetational changes on permanent plots in a steppe community. Preslia 58: 55–62.
Hroudová Z. & Prach K. (1994): Dlouhodobé změny reliktního stepního porostu v Českém Krasu. Příroda 1: 63–72.
Hroudová Z. & Zákravský P. (2000): Vegetation changes in the steppe community of Bohemian Karst within period 1965–1998). Příroda 17: 25–38.