Jak ve výzkumu propojovat archeologii a botaniku?
![Zuhelnatělá semena zběhovce trojklanného (Ajuga chamaepitys), opletky obecné (Fallopia convolvulus), lilku černého (Solanum nigrum) a dalších, doba bronzová (asi 2300–800 př. n. l.). Určení a foto J. Apiar](https://www.ibot.cas.cz/botanika/wp-content/uploads/sites/19/2021/11/Obr_2-300x225.jpg)
Zuhelnatělá semena zběhovce trojklanného (Ajuga chamaepitys), opletky obecné (Fallopia convolvulus), lilku černého (Solanum nigrum) a dalších, doba bronzová (asi 2300–800 př. n. l.). Určení a foto J. Apiar
Lidé v minulosti, stejně jako dnes, konzumovali mnoho pěstovaných i divokých rostlin, spotřebovávali palivové i stavební dřevo nebo si z rostlinných materiálů vyráběli nejrůznější předměty denní potřeby (např. oděvy, lana, papír). Právě z tohoto úzkého propojení člověka a rostlin vyplývá i důležité propojení archeologie a botaniky. Botanika totiž zkoumá nejvýznamnější součást životního prostředí Evropy mírného pásu – vegetaci. Takové spojení nám tedy může pomoci odhalit mnoho odpovědí na otázky, které si klademe ke vztahu člověka k lesu, k pěstovaným plodinám nebo sbíraným rostlinám v minulosti.
Více v článku: Kolář J., Abraham V., Tkáč P., Macek M. (2021): Jak ve výzkumu propojovat archeologii a botaniku? Botanika 9/2: 13–14.