Pylové depozice na Šumavě a v Krkonoších za posledních 21 let
Vegetační mapování kolem pylové pasti na lokalitě Vysoké kolo. Pro výpočet vážené vzdálenosti a množství druhů zaznamenává botanik do vzdálenosti 10 m od pasti všechny dřeviny a byliny na 21 čtvercích rozložených do čtyř světových stran.
Foto P. Bobek
Vědci zabývající se pylem (palynologové) potřebují vědět, v jakém vztahu je spad (depozice) pylu a okolní vegetace. Proporcionální druhové složení pylu známe z hlubokých rašelinných profilů, ale chceme vědět, jaké bylo proporcionální složení vegetace v minulých 10 tisíci letech v různých časových úsecích neboli v čase a v prostoru. K tomu slouží dlouhodobý experiment testování pylového monitoringu založený na rozboru pylu z tzv. Tauberových pastí, o kterých jsme psali v Botanice 2/2014.
Více v článku: Svitavská Svobodová H. (2021): Pylové depozice na Šumavě a v Krkonoších za posledních 21 let. Botanika 9/1: 6–8.