Vyšlo druhé číslo časopisu Botanika v roce 2020
Milé čtenářky, milí čtenáři,
nastal podzim a s ním se Průhonický park vybarvil do pestrých barev a vy si možná právě listujete speciálem Botaniky o listnatých stromech zámeckého parku. Potkávají nás ale i smutné zprávy a z těch nejsmutnějších je, že nás na sklonku jara opustil náš kolega dr. František Kotlaba, který do Botaniky pravidelně přispíval. Vzpomeňme jeho šestidílný seriál Průhonický park z pohledu mykologa nebo jednotlivé zajímavosti o houbách rostoucích v parku, jako pstřeň dubový nebo ohňovec dutinový. Dr. Kotlaba byl dlouholetým členem taxonomického oddělení Botanického ústavu AV ČR. Oslovili jsme tedy přirozeně lichenologickou skupinu tohoto oddělení, protože houby tam studují v podobě symbiotických organismů – lišejníků.
Dozvíme se, proč jsou staré bučiny tak bohaté na lišejníky. Taxonomické oddělení spolupracuje s oddělením evoluční biologie rostlin, které nám přináší zajímavosti ze světa kopřiv, a to téměř doslova, protože se budeme pohybovat po celé Evropě. I takovou kopřivu lze studovat pod zemí, stejně jako kořeny mnoha jiných klonálních rostlin. V rozhovoru si i o tom budeme povídat s laureátkou významného akademického ocenění prof. Jitkou Klimešovou. Jitka připravuje Blog Botanického ústavu, s nímž vás tu seznámíme. Do nevšedního světa pod mořskou hladinu se zase vydáme za invazními dírkovci s oddělením mykorhizních symbióz. Naopak do nejvyšších poloh našich hor zavítáme po turistických cestách s oddělením ekologie invazí, abychom sledovali proměny vegetace krkonošské tundry. Odpočineme si chvilku u dvou reportáží, první ze studijní cesty do slavného města na Sále a druhé z příměstského tábora pro malé botaniky v Průhonickém parku. Naučíte se s nimi třeba i to, jak se poznávají mokřadní pryšce.
Nakonec uzavíráme čtení druhého letošního čísla Botaniky exkurzemi do botanických zahrad v Třeboni a v Průhonicích, které pro návštěvníky připravily i přes letošní nepříznivou situaci mnoho zajímavých akcí.
Příjemné čtení v barvách podzimu přeje redakce časopisu Botanika.
RNDr. František Kotlaba, CSc. (* 20. 5. 1927 – † 11. 6. 2020)
Narodil se do selské rodiny ve Vlastiboři v jižních Čechách. V roce 1947 maturoval na učitelském ústavu v Soběslavi. V tomto městě poznal vynikajícího přírodovědce a mykologa, ředitele Rudolfa Veselého, který prohloubil jeho zájem o houby. Pak studoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde jej formovaly takové osobnosti jako F. A. Novák, J. Dostál, V. Jirásek, B. Fott a K. Cejp. Na půdě tehdejšího Československého mykologického klubu získal neocenitelné praktické zkušenosti s určováním velkých hub, především od světově proslulého A. Piláta a znalce hub I. Charváta, ale i svých generačních druhů J. Herinka, J. Kubičky a M. Svrčka. Po krátkém pedagogickém působení pracoval v letech 1957–1961 jako fytopaleontolog v Národním muzeu (na mykologii v té době nebylo volné místo). Jeho žena Libuše jej v mykologii obětavě podporovala a vychovali spolu dvě děti. Pak přišla hlavní etapa jeho odborného působení – práce v Botanickém ústavu Akademie věd v Průhonicích, kde byl zaměstnán až do roku 1987 a v letech následujících tam až do konce života pravidelně (v úterý, pozn. redakce) docházel jako emeritní spolupracovník. Stejně pravidelně (každý týden jeden den) navštěvoval i mykologické oddělení Národního muzea, nejprve kvůli jeho bohatým sbírkám a od roku 1974 i proto, že tam z Botanického ústavu na místo vedoucího mykologického oddělení přešel jeho celoživotní spolupracovník a dobrý přítel Zdeněk Pouzar.
Z nekrologu od RNDr. Jana Holce, CSc. (Národní muzeum) otištěného v časopise Živa 4/2020. Fotografie laskavě upravil J. Machač
Dr. F. Kotlaba při psaní článku o výzkumu chorošů. Průhonice 22. 10. 1980. Foto J. Polc