Časopis Botanika

Vyšlo podzimní číslo Botaniky – 2/2024

V novém čísle se dočtete o novinkách v české flóře, invazi kosmatců i o tom, jaký význam má neopadané listí. Dovíte se, jak poznat biologicky cenný les či jak rostliny v Himálajích reagují na změnu klimatu. Číslo uzavírá článek o...

více...

Vyšel poslední díl Květeny ČR

Víte, co mají společného bér, bojínek, ježatka, kukuřice, metlice, pšenice, rosička, sveřep, válečka, vousatka, zaječí ocásek? Jsou to zástupci trav, v botanickém názvosloví čeledi lipnicovitých, ekonomicky a hospodářsky jedné z nejdůležitějších čeledí světa. Té je věnována největší část posledního, 9....

více...

Co nového v české flóře 2

V této rubrice máte možnost seznámit se s významnými floristickými nálezy, které jsou publikovány v odborném časopise Zprávy České botanické společnosti (viz též Botanika 2/2023). Autoři edice Additamenta v nich referují o nálezech nových druhů či kříženců, o nově nalezených...

více...

Invaze kosmatce: zrádná krása na pobřeží

Kosmatce mají atraktivní květy a rychle se klonálně šíří. Díky těmto vlastnostem byly introdukovány do mnoha oblastí po celém světě jako okrasné rostliny nebo ke stabilizaci půdy, zejména písečných dun. Od té doby osídlily miliony hektarů pobřežních oblastí po celém...

více...

Nový vhled do evoluce a ekologie díky unikátní sbírce rostlin

Botanici se snaží lépe porozumět rostlinnému světu okolo sebe, proto tráví hodně času pozorováním rostlin v přírodě. Pozorování v přírodě však může být velmi náročné, protože druhy, které chceme zkoumat, mohou růst daleko od sebe, na nepřístupných exotických místech, jen...

více...

Jak poznat biologicky cenný les?

Tuhle otázku si klade nejeden ochránce přírody, lesník a biolog. Společnost k tomu využívá různé způsoby. Význam lesa lze hodnotit např. podle stáří, množství mrtvého dřeva či jeho struktury. Použít ale můžeme i biodiverzitu, kterou zpravidla „měříme“, nebo spíše odhadujeme,...

více...

Marcescence – přehlížený fenomén neopadaného listí

Každý podzim listí zezlátne a opadá, nebo alespoň jeho větší část. Ta menší zůstane na stromech nebo na suchých stoncích bylin. A když se na tento fenomén soustředíme, zjistíme, že neopadaného listí vlastně není zas tak málo. Přesto bylo vědci...

více...

Jak půdní vlhkost chladí les

Teplota vzduchu během letního vedra je v podrostu lesa často o poznání nižší než mimo les. Les tedy má jistý chladící účinek, který není způsoben jen nižším množstvím dopadajícího záření. Prostřednictvím výparu se na něm může výrazně podílet i množství...

více...

Himálaje – rostliny a změna klimatu

V Himálajích dochází k bezprecedentnímu nárůstu letních teplot, což má za následek nejen tání ledovců, ale mimo jiné také vegetační změny. Náš tým provádí výzkum v Himálajích, zejména v suché oblasti na západě pohoří, už od roku 2008, a tak...

více...

Podzimní cibuloviny v Průhonické botanické zahradě

Rostliny mají různé strategie, jak přežít nepříznivé období. Jednou z nich je tvorba cibulí a hlíz. Velké množství živin, které je v nich uschované, jim umožní rychlý počáteční růst v okamžiku, kdy nastanou příznivé podmínky. Lužanka žlutá (Sternbergia lutea) je...

více...