Biosmršť 2024 – letošní mapování nepůvodních druhů se blíží
Třetí ročník Biosmrště je za dveřmi! Projekt občanské vědy, který má za cíl zmapovat nepůvodní druhy živočichů a rostlin v České republice, proběhne od pátku 24. do neděle 26. května. Zapojit se může každý, stačí si nainstalovat do telefonu aplikaci iNaturalist a zaznamenat do ní svá pozorování. Aplikace zároveň slouží jako pomocník pro určení pozorovaného organismu. Pozorování lze zadávat také přímo přes webové rozhraní na inaturalist.org. Vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Botanického ústavu AV ČR, kteří jsou v ČR hlavními koordinátory mezinárodního projektu, letos připravili pro jednotlivce, školní třídy a přírodovědné kroužky také soutěž o zajímavé ceny.
Na seznamu mapovaných druhů je 15 druhů rostlin, například
- kosatec krvavý (Iris sanguinea)
- kohoutek věncový (Lychnis coronaria)
- rukevník východní (Bunias oreintalis)
- starček jarní (Senecio vernalis)
Kosatec krvavý je podobný kosatci sibiřskému, na rozdíl od něj ale má nevětvený stonek a načervenalé listeny (listen je přeměněný list, z jehož úžlabí vyrůstají květy nebo větve květenství).
Foto M. Hroneš (vlevo) a P. Kůr (vpravo)
Kohoutek věncový je huňatě plstnatá, 30–60 cm vysoká bylina s tmavě červenofialovými květy. V původním areálu je to druh teplých světlých lesů, V ČR je pěstován jako trvalka na zahradách („alpský koukol”), někdy snad zavlékán s vinnou révou nebo záměrně vyséván; občas zplaňuje.
Foto AnRo0002
Rukevník východní je obvykle statná, 25–120 (–170) cm vysoká, v horní části bohatě větvená bylina. Vyskytuje se v teplejších oblastech do 600 m n.m., kde osidluje železniční a silniční náspy, nádraží, ruderální trávníky, rumiště, navážky, pustá místa podél zdí a ohrad, polní meze, pole, nádvoří průmyslových a zemědělských závodů, okolí obilních sil a mlýnů, přístavy, navigace; řidčeji, ale poměrně často se vyskytuje také na kulturních loukách, v křovinách podél vodních toků, na antropicky ovlivňovaných okrajích lesů, v parcích, popř. zahradách.
Starček jarní je zpravidla 20–40 cm vysoká větvená bylina s oboustranně pavučinatě vlnatými žlutozelenými listy, později olysávajícími, za květu a plodu většinou suchými. Roste na polích, úhorech, ve vinicích, na rumištích, komunikačních tělesech, velmi často na nádražích, výsypkách, řidčeji i v ruderalizovaných porostech na otevřených písčinách, na lesních pasekách. Dává přednost výhřevným, vysýchavým, živinami dostatečně zásobeným lehkým, nejčastěji písčitým nebo štěrkovitým půdám.
Foto Stefan.lefnaer