Rozrazil a bolševník
Ačkoliv jsou rostliny vesměs mírumilovná stvoření, jsou mezi nimi druhy, které nemají nejvybranější chování. Vezměme si třeba takový bolševník velkolepý, který pro okrasné účely začali zahradníci šířit v 19. století po zámeckých zahradách. Místo, aby se bolševník těšil ze zahradnické péče, začal dobývat okolní přírodu a měnit poměry v napadených společenstvech tím, že zastiňoval původní druhy. Tak se stalo, že spousta druhů nebyla schopná v napadených společenstvech přežít a zbytek se přizpůsobil změněným podmínkám.
Náš kolega Petr Dostál z oddělení populační ekologie se rozhodl zjistit, jak se invazi bolševníku přizpůsobila malá bylina rozrazil rezekvítek, která je schopná se rozmnožovat pomocí semen a současně je klonální a produkuje dceřiné rostlinky pomocí oddenků. V květináčovém pokusu sledoval růst rozrazilu rezekvítku z 23 míst s různou historií invaze bolševníku velkolepého. Zaměřil se na otázku, zda invaze ovlivňuje strategii rozmnožování rozrazilu. V pokusné zahradě se skutečně potvrdilo, že rostliny ze zastíněných lokalit zvyšují investici do klonálního rozmnožování na úkor rozmnožování semeny ve srovnáni s rostlinami z prostředí bez bolševníku, ve kterém panují lepší světelné poměry. Zajímavé bylo zjištění, že rozrazil z lokalit, kde byl sice bolševník přítomen, ale jeho početnost se ve srovnání s počátkem invaze zmenšovala, opět změnil rozmnožovací strategii ve prospěch semen.
Jak vidíme, rostlinné invaze vedou ke změně chování a změně vlastností původních rostlin, ale jen dočasně. Když bude invaze bolševníku zastavena, rozrazil se vrátí ke svým starým zvykům.
Rostliny rozrazilu rezekvítku (Veronica chamaedrys) během experimentu v pokusné zahradě BÚ AV ČR Průhonice. Foto Petr Dostál
Dostál P. 2023. Reproductive strategies of native plant populations altered by a plant invasion. Functional Ecology
DOI: 10.1111/1365-2435.14399
Kontaktní osoba Petr Dostál (petr.dostal@ibot.cas.cz)
Pro blog Botanického ústavu napsala Jitka Klimešová.