Člověk vždy rád pomůže
My botanici chceme o rostlinách, které rostou v České republice, vědět opravdu vše! Máme je spočítané a zmapované, máme přehled, které druhy jsou u nás původní a které k nám byly přivezeny úmyslně jako plodiny či na okrasu a které se k nám svezly náhodou. Kolektiv autorů pod vedením Petra Pyška o tom podal v posledním loňském vydání časopisu Preslia už třetí aktualizovaný přehled, ze kterého vyplývá, že máme v Česku 385 archeofytů (rostlin, které se k nám dostaly před objevením Ameriky) a 1191 neofytů (rostlin, které se k nám dostaly později), což znamená, že v naší flóře je 37,8 % nepůvodních druhů.
Možná vás zajímá, jak víme, že se k nám nějaké rostliny dostaly před rokem 1492? Vždyť tehdy ještě Botanický ústav ani neexistoval (a to je co říci, protože Botanický ústav loni oslavil už 60 let!). K zařazení rostlin do kategorie archeofyty využíváme pylových analýz a nálezů zbytků rostlin v archeologických vykopávkách, zmínek v literatuře nebo vyobrazení v herbářích. Pomoci mohou znalosti o tom, kde se vyskytují příbuzní daného druhu nebo jeho divoké populace nevázané na lidmi ovlivněná stanoviště. U některých druhů však stále zůstává o jejich původu mnoho nejistoty.
Archeofyty se k nám začaly šířit se zemědělstvím, kdy kromě samotných plodin se k nám dostalo spousta pěkných plevelů, z nichž některé jsou v současné době ohroženy novými zemědělskými praktikami. Martin Macek se spolupracovníky si položil otázku, na čem závisí druhová bohatost archeofytů u nás a využil k tomu síťové mapování výskytu druhů, které rozděluje Českou republiku na 2552 čtverců o velikosti 33,3 km2, databázi archeologických nalezišť České republiky a data o prostředí, jako jsou klimatické parametry, obhospodařování nebo nadmořská výška. Ve své analýze zjistili, že všechny zkoumané parametry jako podmínky prostředí, koncentrace lidských sídel (podle archeologických nálezů), doba, po kterou u nás archeofyty pobývají, nebo současný způsob obhospodařování k druhové bohatosti archeofytů přispívají. Současně je velký výskyt archeofytů koncentrován do našich nejteplejších nížin: Polabí a Pomoraví. Naopak velikost současného rozšíření jednotlivých druhů nesouvisí s délkou pobytu druhu u nás, což znamená, že člověk rozšířil druhy na všechna vhodná stanoviště.
Jaké z toho plyne poučení? Člověk, když jde o přírodu, vždy rád pomůže.
Archeofyty pilát lékařský (Anchusa officinalis) a mák rolní (Papaver argemone) zpod Týřova. Foto Martin Macek.
Archeofyt křivatec rolní (Gagea villosa) ze Sutomského vrchu v Českém Středohoří. Foto Martin Macek.
Pyšek P. et al. 2022. Catalogue of alien plants of the Czech Republic (3rd edition): species richness, status, distributions, habitats, regional invasion levels, introduction pathways and impacts. Preslia 94: 447–577.
DOI: 10.23855/preslia.2022.447
Macek M. et al. 2022. The diversity and distribution of introduced plant species reflect 8000 years of settlement history. Journal of Ecology
DOI: 10.1111/1365-2745.14060
Kontakt: Martin Macek, martin.macek@ibot.cas.cz
Pro blog Botanického ústavu napsala Jitka Klimešová.