Neměnný prales?
Nevím, kdy vy jste si všimli, že svět kolem nás se mění, ale já mám dva silné zážitky z dětství. Jeden se týkal lidí a bylo to zjištění, že ten mladý pár na fotografii v babiččině ložnici je babička s dědečkem. Druhý se týkal lesa, o kterém jsem si myslela, že existuje od nepaměti. Dědeček mi ale při procházce řekl, že si pamatuje, když se ten les sázel.
Možná taky znáte les se zbytky louček s jalovci, s košatými stromy pamatujícími dobu, kdy kolem nich nic nerostlo, hromady kamení vysbíraného na okraji dnes už neexistujících políček, cesty se stromy uprostřed, nebo lesy, kde stromy místo po jednom rostou v trsech. V našich lesích dochází ke změnám, které těžko zaznamenáme, pokud tedy nemáme trvalé plochy, na kterých si zapisujeme složení rostlinného společenstva, jak to udělali kolegové Radim Hédl a Markéta Chudomelová z brněnského pracoviště Botanického ústavu.
V lesní rezervaci Děvín v jihovýchodním cípu Česka, kde roste opadavý smíšený les, který byl do druhé světové války obhospodařován jako pařezina, zkoumali složení podrostu lesa na třech časových škálách. Na nejdelší časové škále zopakovali záznamy na plochách, které byly zkoumány v padesátých letech 20. století. Na střední časové škále sledovali bylinné patro každý rok a zaznamenali jeho reakci na ochranářské zákroky jako prosvětlování stromového patra nebo jeho úplné odstranění a návrat k pařezinovému obhospodařování. Na nejkratší časové škále zapisovali změny ve složení vegetace několikrát během jediného roku.
Na každé časové škále zaznamenali velké změny v druhovém složení: na té nejdelší došlo k úbytku světlomilných druhů, vázaných na prosvětlování lesa pravidelnou těžbou a následným obrůstáním při pařezinovém hospodaření. Na obou kratších škálách se jednalo o cyklické změny. Na střední škále bylinné patro reagovalo na prosvětlení ochranářskými zásahy rychle, ale efekt také brzy vymizel. Na nejkratší časové škále se pravidelně střídaly jarní druhy s letními.
Na každé časové škále se podrost lesa měnil v důsledku změn v množství světla dopadajícího na byliny; na delších škálách vlivem změn v obhospodařování člověkem, na té nejkratší škále vlivem sezónních změn v olistění stromů. Velké sezónní změny představují pro botaniky sledující dlouhodobý vývoj vegetace, metodický problém, protože načasování terénních záznamů, může do značné míry ovlivnit, k jakým závěrům dojdou.
DOI: 10.1111/jvs.12882
Kontaktní osoba: Radim Hédl (radim.hedl@ibot.cas.cz)
Pro blog Botanického ústavu napsala Jitka Klimešová.