Pokusní králíci ekologů
V biologii jsou velmi populární pokusné organizmy, díky nimž vědci už testovali mnoho klíčových hypotéz. Určitě jste slyšeli o králících, laboratorní krysách, myších, octomilkách nebo huseníčku, ale víte, že i ekologové mají své oblíbené modelové pokusné entity?
Píšu entity, protože to nejsou organizmy, ale spíše jevy, celé kusy krajin nebo společenství organizmů dohromady s prostředím, ve kterém žijí. Jedním z velmi populárních pokusných objektů rostlinných ekologů je trávník mírného pásu, tedy naše louka ze svým charakteristickým způsobem obhospodařování. Ta se vyznačuje tím, že je nositelem řady rekordů v počtu druhů vyskytujících se na jednotku plochy. Louky vyhrávají tuto soutěž na plochách od několika centimetrů čtverečních po několik metrů čtverečních, kdežto na větších plochách vyhrávají tropické deštné lesy. Velká druhová bohatost luk umožňuje testovat hypotézy týkající se mechanismů, díky nimž tak velký počet druhů je schopen se na daném místě vyskytovat, aniž by některý z nich nakonec vyhrál v konkurenci s těmi ostatními.
Jak se taková pokusná louka studuje? Musíte se předně přizpůsobit rychlosti dějů v rostlinném světě. Abyste něco zjistili o soužití druhů, musíte sledovat louku velmi detailně po mnoho let, vlastně spíše několik desítek let. Kolegové z průhonického pracoviště Botanického ústavu pod vedením Tomáše Herbena sledují své oblíbené louky v Krkonoších už 33 let na stále stejných plochách rozdělených na políčka o velikosti 3,3 x 3,3 cm. Na takové malé plošce se může spolu vyskytovat až 11 druhů rostlin! O soužití druhů na svých oblíbených loukách už napsali řadu článků, které se staly v oboru klasickými.
V nejnovější analýze, které podrobili své dlouhé řady sledování, zjišťují, co rozhoduje o vzájemném nahrazováním se druhů v louce: jestli jde o náhodu, o druhovou příslušnost zúčastněných rostlin, nebo spíše záleží na tom, jaké mají druhy vlastnosti (například velkost jedince, hloubku kořenění nebo plochu listu). Výsledkem analýz je, že záleží hlavně na velikosti jednotlivých jedinců. O jaké druhy se jedná, je mnohem méně důležité, podobně jako jsou málo důležité ostatní sledované vlastnosti.
Takže se ukázalo, že velikost a tedy kompetiční schopnost je přeci jen důležitá, když přijde na mezidruhové vztahy v louce. Ale převaha těch konkurenčně zdatných je vždy jen krátkodobá, v létě stejně přijde sekáč s kosou nebo sekačkou, a ten všechny rostliny v louce zarovná na jednu velikost, takže žádný druh nakonec není absolutním vítězem.
Práce na luční trvalé ploše na lokalitě Jana v Krkonoších. Foto Sylva Pecháčková.
Herben T, Hadincová V, Krahulec F, Pecháčková S, Skálová H. 2020. Which traits predict pairwise interactions in a mountain grassland? Journal of Vegetation Science, https://doi.org/10.1111/jvs.12872
Odkaz na blog časopisu: https://vegsciblog.org/2020/04/22/which-traits-predict-pairwise-interactions/
Kontaktní osoba: Tomáš Herben (tomas.herben@ibot.cas.cz)
Pro blog BÚ napsala Jitka Klimešová.