Aktuální projekty
Příčiny úpadku a systém účinné obnovy prioritních typů stanovišť subalpínských trávníků (SUTR).
Popis projektu: Hlavním cílem projektu je obnova a management prioritních typů stanovišť subalpínských trávníků. Tyto evropsky významné biotopy v Hrubém Jeseníku aktuálně velkoplošně odumírají a správa ochrany přírody urgentně hledá efektivní řešení. Na základě komplexního výzkumu možných příčin, kombinujícím observační a experimentální přístup, bude vytvořena metodika stanovující účinná opatření k obnově v krátkodobém horizontu. Nově získaná data umožní posoudit dlouhodobý kontext využívání subalpínského bezlesí Hrubého Jeseníku a formulovat strategii péče o daná stanoviště.
Biodiverzita, historie disturbancí a půdní paměť: testování holocenní kontinuity druhově bohatých lesostepních ekosystémů.
Popis projektu: Cílem projektu je rekonstruovat vývoj druhově bohatých lesostepních ekosystémů ve východní části střední Evropy s využitím multi-proxy paleoekologické analýzy a syntézy vegetačních dat. Testovat hypotézu jejich holocenní kontinuity a identifikovat hlavní hybatele jejich dynamiky.
Dokončené projekty
Skryté aktivity v horských oblastech. Archeologický a paleoekologický výzkum na Šumavě.
Popis projektu: Pro projekt se stal klíčovým unikátní objev laténské lokality v montánní oblasti Šumavy. Rašeliniště v její blízkosti bude detailně vyhodnoceno paleoekologickými metodami pylové, makrozbytkové a mikrouhlíkové analýzy a poskytne informace o přírodním prostředí keltského osídlení. Modelovacími metodami kvantifikace krajiny REVEALS a LOVE bude z pylových záznamů odvozena zdrojová oblast šíření pylu s důrazem na původ antropogenních indikátorů. K historii vývoje vegetace se využije dalších již dříve analyzovaných 17 palynologických profilů, které budou radiokarbonově datovány a podrobeny detailní pylové analýze s vysokým stupněm rozlišení pro evidenci časového horizontu od 500 BC po přelom letopočtu. Cílem projektu je objasnění lidské činnosti a jejího vlivu na vývoj a diverzitu lesů na Šumavě.
Původ diverzity středoevropské krajiny.
Popis projektu: Projekt je zaměřený na rekonstrukci holocenního vývoje druhové bohatosti vegetace ve dvou kontrastních krajinách: v panonské části jižní Moravy s velkou druhovou bohatostí a na Českomoravské vrchovině s malou druhovou bohatostí. Využity budou moderní kvantitativní metody založené na srovnání diverzity současných pylových spekter a druhové bohatosti současné vegetace. Výsledky srovnání poslouží ke konstrukci algoritmu, který bude použit pro interpretaci vývoje diverzity vegetace ve dvou porovnávaných oblastech na základě pylových profilů pokrývajících celý holocén. To nám může pomoci i pro zlepšení predikcí změn biodiverzity v důsledku současné změny klimatu. Součástí projektu bude metodická studie srovnávající využitelnost různých zdrojů recentního pylu (mechové polštáře, rybniční sedimenty) pro studium pylové produktivity.
Srovnání pylových depozic v tundře centrální Evropy a v subarktických oblastech (POLLDEPO).
Popis projektu: Cílem projektu bylo srovnání ročních pylových depozic tak, jak jsou zaznamenávány v pylových pastech, s mapovanou vegetací tundry na severo-jižním gradientu of Krkonoš k tundře s nejsevernějším výskytem stromů v Abisku až po bezlesou arktickou tundru na Svalbardu (Svalbard; garantovano z jiného zdroje). Pylový monitoring ročních pylových pastí v Krkonoších, který začal před 20 lety, je významný pro pochopení pylových depozic v tundře. Tundrové depozice jsou vsak v podmínkách Krkonoš ovlivněny sousedícími temperátními lesy. Dvě pylové pasti byly v Abisku instalovány již před pěti lety. Známé pylové depozice ze všech lokalit budou srovnány s mapovanou vegetací pro 1) zjištění pylových depozic v tundře v rozdílných regionech Evropy, 2) rozlišení regionálních depozic a pylu přinášeného z větších vzdáleností a 3) pro interpretaci fosilních pozdně glaciálních pylových spekter.
Dlouhodobá dynamika lesů ve střední Evropě: od odhadů k realistickému modelu (LONGWOOD).
Popis projektu: The interdisciplinary LONGWOOD project connects several disciplines that deal with past environments. Its starting point is the assumption that the vegetation of Central Europe has been directly influenced by humans for at least eight millennia; the original forests have been gradually transformed into today’s agricultural landscape. However, there is more to this landscape change than the simple disappearance of woodland. Forests have been brought under various management regimes, which profoundly altered their structure and species composition. The details of this process are little known for two main reasons. The greatest obstacle is the lack of cooperation among the disciplines dealing with the subject. The second major problem is the differences in spatio-temporal scaling and resolution used by the individual disciplines. Existing studies either concern smaller territories, or cover large areas (continental to global) with the help of modelling-based generalizations rather than primary data from the past. Using an extensive range of primary sources from history, historical geography, palaeoecology, archaeology and ecology, this interdisciplinary project aims to reconstruct the long-term (Neolithic to present) patterns of woodland cover, structure, composition and management in a larger study region (Moravia, the Czech Republic, ca. 27,000 km2) with the highest spatio-temporal resolution possible. Causes for the patterns observed will be analyzed in terms of qualitative and quantitative factors, both natural and human-driven, and the patterns in the tree layer will be related to those in the herb layer, which constitutes the most important part of plant biodiversity in Europe. This project will introduce woodland management as an equal driving force into long-term woodland dynamics, thus fostering a paradigm shift in ecology towards construing humans as an internal, constitutive element of ecosystems. By integrating sources and methods from the natural sciences and the humanities, the project will contribute to a more reliable methodology for woodland management and conservation in Central Europe.
Rekonstrukce vegetace na základě pylových dat – testování modelu a jeho význam pro studium holocénních změn prostředí.
Popis projektu: This project aims to reconstruct land cover during the past 200 years in model areas of Central Europe in order to test the landscape reconstruction algorithm (LRA) with high-resolution historical data. After successfully tested and parameterized, the LRA can reconstruct the key stages of postglacial landscape and vegetation development with higher significance, and thus cirt/open land ratio, human induced disturbance and ecosystem diversity changes. Results can improve our understanding of climate/vegetation interactions and human responsecumvent biases created by the direct interpretation of palynological records. We will collect high-resolution palynological data for model areas for the past 200 years, estimate vegetation cover with the LRA and compare this with historical records. To enhance estimations, we will study pollen productivity for important regional plant taxa. We will then apply the LRA on key stages of the Holocene to address questions concerning fluctuations of foress in the past as well as our ability to predict the functioning of future ecosystems.
Lowland woodland in the perspective of theNížinné lesy v perspektivě historického vývoje historical development.
Popis projektu: Střední Evropa je přirozeně lesní oblast. Vegetační pokryv byl v průběhu Holocénu, mimo přírodních procesů, hluboce ovlivněn lidskou činností. V České republice jsou vztahy mezi přírodními faktory, strukturou a složením lesa prostudovány poměrně podrobně. Naproti tomu zatím prakticky neexistuje výzkum zaměřený na to, jak člověkem daná historie formovala lesy. Navržený projekt spojí interdisciplinárním způsobem metody přírodních a humanitních věd (paleoekologie, archeologie, historie, ekologie). Studováno bude 5 nížinných lokalit. Budou popsány a za použití GIS porovnány prostorovo-časové souvislosti v lesích s historickou kontinuitou a bez ní. Projekt se zaměří na význam časové kontinuity a minulých forem hospodaření ve vztahu k současným vlastnostem a kvalitám lesa. Budou navržena pravidla hospodaření pro udržení daných kvalit do budoucna.
Současné a historické změny na horských rašeliništích Sudet.
Popis projektu: Správné vyhodnocení změn na vrchovištích, vyvolaných lidskou činností, vyžaduje nejen většinou prováděné krátkodobé fertilizační experimenty, ale rovněž výzkum dlouhodobých a střednědobých změn. Souběžný výzkum několika taxonomických skupin je rovněž užitečným přístupem. Tento projekt, realizovaný ve dvou sudetských pohořích lišících se stupněm depoziční zátěže (Jizerské hory, Jeseníky), zahrnuje pokračování a vyhodnocení 20-letého monitoringu chemismu vody a vegetace v síti 59 trvalých ploch, analýzu živin v rašelinících, měření půdní vlhkosti a rychlosti dekompozice, analýzu diverzity různých organismů (vyšší rostliny, řasy, houby, krytenky) vzhledem k aktuálnímu a dlouhodobému chemismu vody, testování konceptu paleo- a neorefugií se zahrnutím všech ostrovních biotopů v jednom území a paleoekologický výzkum v méně prozkoumaných Jeseníkách, který bude zahrnovat jak studovaná vrchoviště, tak i ostatní rašeliniště, aby bylo možné rekonstruovat vývoj vegetace, rozšíření vrchovišť a